Más información sobre el libro
Podtitul: Zápisky pátera Quirogy, zpovědníka císařovny. Historický román z doby třicetileté války popisuje tajnou milostnou romanci mezi velitelem císařských vojsk Albrechtem z Valdštejna a císařovnou Eleonorou, druhou manželkou Ferdinanda II. Časově je román vymezený obdobím před vypuknutím švédské války, kdy císař zbavil poprvé Valdštejna velení nad rakouskou armádou a jeho zákeřnou smrtí v roce 1634. V této krátké době se ve fiktivní výpovědi Diega Quirogy, kapucínského mnicha, který byl císařovniným osobním zpovědníkem, objevují náznaky hlubokého citu mezi Valdštejnem a císařovnou. Mnich zpovzdálí sleduje, jak zakázaný cit nezadržitelně sílí a sleduje i jeho očekávané následky. Podle jeho názoru mohl být skutečnou příčinou Valdštejnovy vraždy právě tento pečlivě skrývaný a rafinovaně maskovaný vztah, který v prostředí dvorských intrik neměl naději na utajení. Na počátku roku 1634 prohlásil Ferdinand Valdštejna za zrádce a dal ho zavraždit. Jeho zákeřná vražda pak navždy ochromila i životní sílu nekonvenční císařovny z rodiny mantovských Gonzagů.
Actualmente hay del libro Valdštejn a Eleonora (2009) en stock.
Compra de libros
Valdštejn a Eleonora, Vladimír Přibský
- Idioma
- Publicado en
- 2009
- Encuadernación
- (Tapa dura),
- Estado del libro
- Muy Bueno
- Precio
- 4,39 €
Métodos de pago
Nos falta tu reseña aquí
- Título
- Valdštejn a Eleonora
- Idioma
- Checo
- Autores
- Vladimír Přibský
- Editorial
- Ikar
- Publicado en
- 2009
- Formato
- Tapa dura
- ISBN10
- 8024911450
- ISBN13
- 9788024911458
- Serie
- Etiquetas
- Ficción, Novelas históricas, Literatura checa, Amor, Traición, Intrigas, Siglo XVII, Valdštejn, Esposas de Monarcas
- Calificación
- 2,9 de 5
- Descripción
- Podtitul: Zápisky pátera Quirogy, zpovědníka císařovny. Historický román z doby třicetileté války popisuje tajnou milostnou romanci mezi velitelem císařských vojsk Albrechtem z Valdštejna a císařovnou Eleonorou, druhou manželkou Ferdinanda II. Časově je román vymezený obdobím před vypuknutím švédské války, kdy císař zbavil poprvé Valdštejna velení nad rakouskou armádou a jeho zákeřnou smrtí v roce 1634. V této krátké době se ve fiktivní výpovědi Diega Quirogy, kapucínského mnicha, který byl císařovniným osobním zpovědníkem, objevují náznaky hlubokého citu mezi Valdštejnem a císařovnou. Mnich zpovzdálí sleduje, jak zakázaný cit nezadržitelně sílí a sleduje i jeho očekávané následky. Podle jeho názoru mohl být skutečnou příčinou Valdštejnovy vraždy právě tento pečlivě skrývaný a rafinovaně maskovaný vztah, který v prostředí dvorských intrik neměl naději na utajení. Na počátku roku 1634 prohlásil Ferdinand Valdštejna za zrádce a dal ho zavraždit. Jeho zákeřná vražda pak navždy ochromila i životní sílu nekonvenční císařovny z rodiny mantovských Gonzagů.