Bojová píseň tygří matky, aneb, Jak jsem své děti učila vítězit (a sama přitom byla poražena)

Když Amy Chuová, Američanka čínského původu, vydala svou zpověď, stala se jednou z nejslavnějších matek na světě. Její kniha, přeložená do mnoha jazyků, vyvolala vášnivé debaty o výchově dětí. Jak vychovávat děti? Jak přísní bychom měli být? Chuová, matka dvou dcer a profesorka práv, zastává názor, že děti prospívají pouze tehdy, když jsou vychovávány v duchu čínské tradice, což zahrnuje přísnost a důslednost. Její dcery musely mít jedničky ve všech předmětech kromě tělocviku, nesměly účinkovat ve školních představeních a musely hrát na hudební nástroj, přičemž volba byla omezena na housle nebo piano. Autorka popisuje dramatické scény, hádky a pláč, ale také úspěchy, které její metody přinášejí, jako například virtuózní pianistku Sophie, která koncertuje v Carnegie Hall již ve čtrnácti letech. Chuová vyvolává otázky o tom, zda západní liberální přístup není pouze pohodlnější alternativou a zda čínský model skutečně plodí úspěšnější děti. Přiznává, že jako tygří matka uspěla jen částečně, a její příběh se stává reflexí střetu kultur a pomíjivosti slávy. Po přečtení se čtenáři na výchovu dětí podívají zcela jinak.