Přirozený jazyk vyprávění

Studie amerického autora, považovaného za jednoho z nejrenomovanějších naratologů, se zabývají výstavbou a fungováním narativu a narativních prezentací světa v textu. Bádání vychází z důkladných textových analýz. V přítomné studii je analýza demonstrována na dvou duchařských příbězích ze Severní Karolíny. Duchařská povídka jako narativní subžánr poskytuje pohled na způsob, jímž se narativ odkrývá. Podle Marie-Laury Ryanové musí narativ: vytvářet svět, který je zabydlený jednotlivými objekty a fikčními osobami, dále tento svět musí procházet změnami stavů, které jsou způsobeny vnějšími událostmi (náhodou či v důsledku lidského jednání) a nakonec musí být tyto události svázány s cíli, plány a psychologickou motivací. Jde o sou-jedinost kauzality a temporality, nadto v její definici nachází podstatné místo svět, jako vnitřně provázané kontinuum. Fenomén vyprávění od počátků slovesnosti dovoluje lidem stavět prostory, ve kterých myslí a jednají, v tom spočívá jeho jedinečnost. Navíc, snahou studií Davida Hermana je upozornit na možnosti, které propojení sociolingvistických a naratologických pohledů nabízí. — Dodatky obsahují komentáře, transkripční pravidla, bibliografii.