Más información sobre el libro
Rozmarná historie příbuzných po obou protilehlých březích Atlantiku soupeřících o lordský titul a bohaté anglické hrabství, poskytla 1892 americkému humoristovi příležitost, aby sežehl satirou, místy až groteskní, anglický aristokratický snobismus i protější "demokratický" amerikanismuss jeho kultem peněžního uspěchu. Berkeley, syn angl. hraběte Rossmore - "uchvatitele", odpluje do hlavního města Spojených států, aby se zřekl svého dědictví a titulu ve prospěch amer. uchazeče, kolonela Sellerse, který spolu se svým přítelem Hastingsem, takto samozvaným poslancem za pár bělochů v jedné indiánské oblasti, representuje americký humbuk, dětinství a bláznivou podnikavost. Berkeley opustí domov proto, že nechce týt ze svého falešného postavení, nýbrž z vlastní práce. Hodlá žít, jak říká, jako prostý mezi prostými a rovný mezi rovnými. Ale ve vysněné zemi je horním i dolním společná jediná rovnost, tož bezohledná honba za dolarem, a tak je naivní snílek brzy vyléčen ze svého idealismu. Po trpkých zkušenostech je nakonec rád, když si ho vznešený tatínek odveze i s nevěstou, dcerou "nápadníka" Sellerse, zpět do Anglie a pohodlného života.
Compra de libros
Americký nápadník, Mark Twain, Jarmila Fastrová
- Idioma
- Publicado en
- 1951
- Encuadernación
- (Tapa blanda)
Métodos de pago
Nos falta tu reseña aquí
- Título
- Americký nápadník
- Idioma
- Checo
- Autores
- Mark Twain, Jarmila Fastrová
- Editorial
- Práce
- Publicado en
- 1951
- Formato
- Tapa blanda
- Serie
- Categorías
- Etiquetas
- Ficción, Literatura mundial, Aventura, Humor, Ficción de aventuras, Realismo
- Calificación
- 4 de 5
- Descripción
- Rozmarná historie příbuzných po obou protilehlých březích Atlantiku soupeřících o lordský titul a bohaté anglické hrabství, poskytla 1892 americkému humoristovi příležitost, aby sežehl satirou, místy až groteskní, anglický aristokratický snobismus i protější "demokratický" amerikanismuss jeho kultem peněžního uspěchu. Berkeley, syn angl. hraběte Rossmore - "uchvatitele", odpluje do hlavního města Spojených států, aby se zřekl svého dědictví a titulu ve prospěch amer. uchazeče, kolonela Sellerse, který spolu se svým přítelem Hastingsem, takto samozvaným poslancem za pár bělochů v jedné indiánské oblasti, representuje americký humbuk, dětinství a bláznivou podnikavost. Berkeley opustí domov proto, že nechce týt ze svého falešného postavení, nýbrž z vlastní práce. Hodlá žít, jak říká, jako prostý mezi prostými a rovný mezi rovnými. Ale ve vysněné zemi je horním i dolním společná jediná rovnost, tož bezohledná honba za dolarem, a tak je naivní snílek brzy vyléčen ze svého idealismu. Po trpkých zkušenostech je nakonec rád, když si ho vznešený tatínek odveze i s nevěstou, dcerou "nápadníka" Sellerse, zpět do Anglie a pohodlného života.