Soča (Isonzo) 1917

Netradičně řešená „dvojkniha“ obsahuje dva samostatné texty, jež spojuje téma bitev za první světové války na řece Soče na nynějším italsko-slovinském pomezí. Těchto bojů, které svou hrůzou a množstvím padlých nezůstaly pozadu za masakry v severní Francii, se zúčastnili též mnozí čeští vojáci v uniformách rakousko-uherské armády. Vojenský historik Josef Fučík líčí uvedené události na základě záznamů ve válečných denících, bojových hlášení, zmínek v historických pracích i vzpomínek účastníků a své vyprávění doprovází množstvím dobových fotografií a tabulek. Historik umění Jiří Kaše se naproti tomu soustřeďuje na osudy českých umělců, které kolo dějin vrhlo na zdejší bojiště. Největší pozornost je tu věnována grafiku, malíři a svéráznému mysliteli Josefu Váchalovi, jehož reflexe sočské fronty je nesporně umělecky nejzávažnější. Autor sleduje Váchalovu osudovou cestu válečnými událostmi, jeho výtvarné a literární aktivity v tomto dramatickém období života, ale zejména poprvé v úplnosti prezentuje veřejnosti výsledky unikátního uměleckohistorického výzkumu v obci Soča i nečekané souvislosti Váchalových zážitků s výzdobou litomyšlského Portmonea.