Más información sobre el libro
Publikace představuje revidovanou teoretickou část autorovy dizertační práce, která se zaměřuje na problematiku originálu fotografického obrazu a jeho vnímání diváky i tvůrci. Autor zkoumá, jak se status originálu a jedinečnosti vyvíjel s rozvojem fotografie a technologií. Snaží se definovat vlastnosti uměleckého média a zkoumá, do jaké míry je proces vzniku díla zahrnut do jeho samotného vnímání. Důležitým bodem jeho úvah je daguerrotypie, která slouží jako referenční technologie vzhledem k její odolnosti vůči mechanické reprodukovatelnosti a přímé hmotné souvztažnosti s objektem, jehož obraz zachycuje. Tento pohled umožňuje hlubší porozumění fotografii jako technologii a obrazovému médiu. Teoretická část je rozdělena do osmi celků, kde autor zmiňuje historický kontext vynálezu fotografie a jejího postavení v umění. Dále se zabývá složitostí definice fotografie, otázkou, zda fotografie je či není zobrazením, konceptem originality a reprodukce, autonomií fotografického obrazu, a hranicemi mezi kopií a falzem v technologickém kontextu fotografie, včetně analýzy daguerrotypie.
Compra de libros
Jedinečnost a reprodukce fotografického obrazu, Ondřej Přibyl
- Idioma
- Publicado en
- 2014
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Tapa blanda)
Métodos de pago
Nos falta tu reseña aquí
- Idioma
- Checo
- Autores
- Ondřej Přibyl
- Editorial
- Vysoká škola uměleckoprůmyslová
- Publicado en
- 2014
- Formato
- Tapa blanda
- Páginas
- 139
- ISBN10
- 8086863778
- ISBN13
- 9788086863771
- Serie
- Etiquetas
- No ficción, Arte / Cultura, Tema histórico, Historia, Arte
- Calificación
- 4 de 5
- Descripción
- Publikace představuje revidovanou teoretickou část autorovy dizertační práce, která se zaměřuje na problematiku originálu fotografického obrazu a jeho vnímání diváky i tvůrci. Autor zkoumá, jak se status originálu a jedinečnosti vyvíjel s rozvojem fotografie a technologií. Snaží se definovat vlastnosti uměleckého média a zkoumá, do jaké míry je proces vzniku díla zahrnut do jeho samotného vnímání. Důležitým bodem jeho úvah je daguerrotypie, která slouží jako referenční technologie vzhledem k její odolnosti vůči mechanické reprodukovatelnosti a přímé hmotné souvztažnosti s objektem, jehož obraz zachycuje. Tento pohled umožňuje hlubší porozumění fotografii jako technologii a obrazovému médiu. Teoretická část je rozdělena do osmi celků, kde autor zmiňuje historický kontext vynálezu fotografie a jejího postavení v umění. Dále se zabývá složitostí definice fotografie, otázkou, zda fotografie je či není zobrazením, konceptem originality a reprodukce, autonomií fotografického obrazu, a hranicemi mezi kopií a falzem v technologickém kontextu fotografie, včetně analýzy daguerrotypie.