Hilsneriáda a TGM

Rysova kniha o hilsneriádě a roli T. G. Masaryka v ní čekala na druhé vydání sedmasedmdesát let. Oficiální česká historiografie a režimní propaganda ji odsoudily jako antisemitský pamflet. Nicméně, zásada audiatur et altera pars by měla platit i v tomto případě, neboť existují různé názory na hilsneriádu. Kniha je podrobnou kronikou jednoho z nejznámějších případů rituální vraždy, který dodnes vyvolává vášnivé diskuse a lživé publikace, jež se snaží svalit vinu na nevinné, včetně rodiny zavražděné Anežky Hrůzové. Zajímavé je, že současné potomky oběti vražda téměř nezajímá. Dílo ukazuje, jak se Masaryk angažoval na straně Židů, avšak jeho přístup byl často trapný. Židé opakovaně prohlašují rituální vraždu za „ohavný výmysl antisemitů“, což však nevysvětluje, že obvinění a tresty se týkaly výhradně Židů. Nežidovská strana netvrdila, že rituální vraždy jsou záležitostí celého židovského národa, ale pouze určité sekty. Když se Židé staví na obranu usvědčených vrahů, nelze se divit, že přesvědčení o židovských rituálních vraždách přetrvává. Kniha také odhaluje, jak se určité židovské kruhy snažily svalit vinu na Nežidy, včetně pokusů o oslepení svědka a manipulace s důkazy. Reprint původního vydání zahrnuje i titulní stránku.