Bookbot

Vladimíra Čerepková: Beatnická femme fatale

Valoración del libro

Más información sobre el libro

Matka Vladimíry Čerepkové, Ruska, nikdy neprozradila, kdo byl jejím otcem. Její dětství bylo poznamenáno násilím a pobyty v dětských domovech, odkud unikala skrze poezii, malování a pokusy o sebevraždu. Její talent objevil básník František Hrubín a ve svých sedmnácti letech se proslavila v pražské vinárně Viola, kde se setkala s Allenem Ginsbergem. Juraj Jakubisko o ní natočil film. Žila naplno, bez stálého domova a zaměstnání, s básněmi a potkanem Arturem. Poslední chvíle strávila s Václavem Hrabětem, dalším českým beatnickým umělcem. Po sovětské invazi emigrovala do Paříže, kde se nikdy nenaučila francouzsky a žila bez dokladů. Vydala šest knih poezie, měla mnoho avantýr a dvě velké lásky, a několik let strávila v hippies komunitě. Ošetřovala nemocného spisovatele Jana Čepa a uklízela u Jiřího Koláře. V posledním období života byla po boku muže o dvacet dva let mladšího. O své minulosti a těžkém dětství téměř nemluvila. V roce 2012, během rozhovoru s novinářkou Alicí Horáčkovou, netušila, že to bude její poslední rozhovor. V knize vzpomíná na Vladimíru dvacítka jejích přátel, nepřátel, milenců, psychiatrů a kolegů, včetně Juraje Jakubiska, Vráti Brabence, Inky Machulkové a Pavla Landovského.

Publicación

Compra de libros

Vladimíra Čerepková: Beatnická femme fatale, Alice Horáčková

Idioma
Publicado en
2014
Te avisaremos por correo electrónico en cuanto lo localicemos.

Métodos de pago

4,6
Excelente
82 Valoraciones

Nos falta tu reseña aquí

Idioma
Checo
Editorial
Argo
Publicado en
2014
Páginas
412
ISBN10
8025713598
ISBN13
9788025713594
Serie
Calificación
4,55 de 5
Descripción
Matka Vladimíry Čerepkové, Ruska, nikdy neprozradila, kdo byl jejím otcem. Její dětství bylo poznamenáno násilím a pobyty v dětských domovech, odkud unikala skrze poezii, malování a pokusy o sebevraždu. Její talent objevil básník František Hrubín a ve svých sedmnácti letech se proslavila v pražské vinárně Viola, kde se setkala s Allenem Ginsbergem. Juraj Jakubisko o ní natočil film. Žila naplno, bez stálého domova a zaměstnání, s básněmi a potkanem Arturem. Poslední chvíle strávila s Václavem Hrabětem, dalším českým beatnickým umělcem. Po sovětské invazi emigrovala do Paříže, kde se nikdy nenaučila francouzsky a žila bez dokladů. Vydala šest knih poezie, měla mnoho avantýr a dvě velké lásky, a několik let strávila v hippies komunitě. Ošetřovala nemocného spisovatele Jana Čepa a uklízela u Jiřího Koláře. V posledním období života byla po boku muže o dvacet dva let mladšího. O své minulosti a těžkém dětství téměř nemluvila. V roce 2012, během rozhovoru s novinářkou Alicí Horáčkovou, netušila, že to bude její poslední rozhovor. V knize vzpomíná na Vladimíru dvacítka jejích přátel, nepřátel, milenců, psychiatrů a kolegů, včetně Juraje Jakubiska, Vráti Brabence, Inky Machulkové a Pavla Landovského.