Más información sobre el libro
Kniha zkoumá postavení rétoriky v evropské kultuře a vzdělanosti od starověku po současnost. Analyzuje pokles jejího významu během racionalismu a osvícenství a objasňuje příčiny, proč byla rétorika redukována na soustavu triků s negativními konotacemi. Vysvětluje, jak si rétorika ve 20. století obnovila prestiž, když byla chápána jako vědecká disciplína napříč humanitními obory, včetně filozofie, logiky a lingvistiky. Rétorika se tak stává nástrojem pro poznávání a kultivaci řečového projevu, zahrnující jak produkci, tak recepci a interpretaci. Kapitoly 1–9 sledují vývoj rétoriky od jejích počátků v antice, přes středověk a humanismus, až po baroko a moderní éru, přičemž zohledňují geografické aspekty a historii v různých zemích, včetně Francie, Itálie, Německa, a také v USA od 19. století. Desátá kapitola se zaměřuje na to, zda se systémy rétorických poznatků vyvíjely i mimo středomořskou antiku. Na příkladech z Indie, Blízkého východu, Číny, Koreje a Japonska ukazuje, jak každé jazykové společenství formuje svou vlastní teorii a praxi přesvědčivého projevu, často se zaměřením na analýzu písemných památek, které obsahují specifické kulturní prostředky a prvky řecké a římské rétoriky.
Compra de libros
Rétorika v evropské kultuře i ve světě, Jiří Kraus
- Idioma
- Publicado en
- 2011
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Tapa blanda)
Métodos de pago
Nos falta tu reseña aquí
- Idioma
- Checo
- Autores
- Jiří Kraus
- Editorial
- Karolinum
- Publicado en
- 2011
- Formato
- Tapa blanda
- ISBN10
- 8024620014
- ISBN13
- 9788024620015
- Serie
- Etiquetas
- No ficción, Ciencias sociales, Tema histórico, Libros de texto, Historia, Idiomas, Historia de Europa, Retórica, Historia de la humanidad, Civilización Occidental, Historia del Lenguaje, Filosofía del lenguaje, Discurso Oral, Desarrollo del lenguaje
- Calificación
- 4,35 de 5
- Descripción
- Kniha zkoumá postavení rétoriky v evropské kultuře a vzdělanosti od starověku po současnost. Analyzuje pokles jejího významu během racionalismu a osvícenství a objasňuje příčiny, proč byla rétorika redukována na soustavu triků s negativními konotacemi. Vysvětluje, jak si rétorika ve 20. století obnovila prestiž, když byla chápána jako vědecká disciplína napříč humanitními obory, včetně filozofie, logiky a lingvistiky. Rétorika se tak stává nástrojem pro poznávání a kultivaci řečového projevu, zahrnující jak produkci, tak recepci a interpretaci. Kapitoly 1–9 sledují vývoj rétoriky od jejích počátků v antice, přes středověk a humanismus, až po baroko a moderní éru, přičemž zohledňují geografické aspekty a historii v různých zemích, včetně Francie, Itálie, Německa, a také v USA od 19. století. Desátá kapitola se zaměřuje na to, zda se systémy rétorických poznatků vyvíjely i mimo středomořskou antiku. Na příkladech z Indie, Blízkého východu, Číny, Koreje a Japonska ukazuje, jak každé jazykové společenství formuje svou vlastní teorii a praxi přesvědčivého projevu, často se zaměřením na analýzu písemných památek, které obsahují specifické kulturní prostředky a prvky řecké a římské rétoriky.




