Na obzoru plachta bílá

Léta stolypinské reakce a to, jak probíhala v Oděse, zachycuje autor v tomto téměř svéživotopisném románu. Jeho pozadím je účast oděských dělníků na revoluci v roce 1905. Středem románu nejsou dospělí, zralí revolucionáři, nýbrž dva malí chlapci, kteří si jako horliví pomocníci dělnické mládeže a revoluční inteligence uvědomují souvislosti mezi událostmi i smysl revoluce. Název díla, převzatý z Lermontovovy básně o touze po bojích a svobodě, symbolisuje u Katajeva nepokořenou sílu revoluce pátého roku (román končí obrazem vzdalující se plachty bárky, na níž odplouvá illegální revolucionář), která také hledá boj, ale boj uvědomělý, boj revoluční