Šumavští rodáci vzpomínají 4 - Příběhy z bouřlivých válečných i poválečných let

Vzpomínky rodáků a milovníků Šumavy zachycují atmosféru doby jejich dětství a mládí, skládající se do mozaiky, která přetrvává v paměti. Václav Kašpar sdílí příběh ze Sušice, kdy s bratrem vezli načerno semletou mouku. Po domluvě s obchodem, že zavřou v poledne, vyrazili s osmi pytli na valníku. Na Volšovské ulici je zastavil gestapák, což je vyděsilo. Bratr vytáhl papír, který gestapák dlouho četl, zatímco se usmíval. Nakonec jim poradil, aby se vrátili domů, protože na ně čekají. Po vyprávění Slávovi se rozhodli zjistit, zda je skutečně nebezpečí. Kolem hospody nikoho neviděli, ale v zahradě objevili esesáckou čepici s umrlčí lebkou, což naznačovalo, že na ně skutečně číhali. Kašparova vzpomínka ukazuje, jak málo stačilo k neštěstí a jak důležité bylo varování. Po válce se ukázalo, že lidé udávali své sousedy a příbuzné, což dodává příběhu další rozměr.