Za ranních červánků

A.V. Šmilovský zpodoboval ve svých povídkách prostředí, z něhož vyšel a které také nejlépe znal: českou vesnici a maloměsto. Jeho venkovské a maloměstské povídky jsou též shromážděny v přítomném výboru, který zahajuje nejobsáhlejší - téměř historická - povídka "Za ranních červánků", v níž zachytil A.V.Š. pobyt Josefa Dobrovského na zámku hraběte Černína v Chudenicích a jeho styky s drobným českým lidem; Šmilovský tu správně ocenil význam venkovského neodnárodnělého lidu v našem obrození. "Krupař Kleofáš" a "Jehla" jsou obrazy starosvětského života českého maloměsta. Hrdina prvního z nich zaujme svou láskou ke starým českým knihám, odporem k jesuitům a poctivou obranou Slovanstva. Druhá novela vypráví o umíněném mistru krejčovském a ztrátě oblíbené jehly, "která šije takřka sama"; Šmilovský tu vykreslil svědomitého krejčíka, vlasteneckého čtenáře a muzikanta, pracujícího pro chudý lid. Poslední humornou povídku venkovskou "Baron Krušina" psal A.V.Š. pod dojmem Smetanovy "Prodané nevěsty". Jako opera, také povídka vypráví o lásce dvou mladých lidí, jimž se staví v cestu přihlouplý, majetný otec Madlenčin. Ale i tady "dobrá věc se podařila", povídka končí optimisticky.