Más información sobre el libro
Životopis vynikající herečky - národní umělkyně - vyprávěný v krátkých kapitolách a článcích, psaných jednak pro sborníky "Jak šel život" a "Malá kronika", jednak otiskovaných jednotlivě v časopisech. Ve všech vzpomínkách, počínajíc nejranějším mládím a končíc v přítomné době, oživuje R. Nasková společnost literátů a umělců, s nimiž se v jednotlivých etapách svého hereckého působení setkávala a kteří jí pomohli obohatit postavy, které během více než 40let vytvořila. Vzpomínky intimní střídá s úvahami o rozmanitých stránkách a problémech divadelní a herecké práce a zachycuje tak vývoj českého hereckého umění od romantismu k realismu. V závěrečných kapitolách, věnovaných poměru staré herecké generace k mladé, dochází k závěru, že mezi generacemi není rozdílu, jestliže jevištní umělce vede "láska k spravedlivému životu, úcta k práci vlastní i cizí, oddanost k dílům velkých básníků a ke všemu, co činí svět užitečným a krásným".
Métodos de pago
Nos falta tu reseña aquí
- Título
- Jak šel život
- Subtítulo
- Paměti a zápisky
- Idioma
- Checo
- Autores
- Růžena Nasková
- Editorial
- Orbis
- Publicado en
- 1955
- Serie
- Etiquetas
- No ficción, Arte / Cultura, Historias reales, Biografías, Literatura checa, Autobiografías y memorias, Teatro, Teatro y danza, Actores y actrices, Artistas, Novelas autobiográficas, Cine de la Primera República y el Protectorado, Artistas teatrales
- Calificación
- 4,5 de 5
- Descripción
- Životopis vynikající herečky - národní umělkyně - vyprávěný v krátkých kapitolách a článcích, psaných jednak pro sborníky "Jak šel život" a "Malá kronika", jednak otiskovaných jednotlivě v časopisech. Ve všech vzpomínkách, počínajíc nejranějším mládím a končíc v přítomné době, oživuje R. Nasková společnost literátů a umělců, s nimiž se v jednotlivých etapách svého hereckého působení setkávala a kteří jí pomohli obohatit postavy, které během více než 40let vytvořila. Vzpomínky intimní střídá s úvahami o rozmanitých stránkách a problémech divadelní a herecké práce a zachycuje tak vývoj českého hereckého umění od romantismu k realismu. V závěrečných kapitolách, věnovaných poměru staré herecké generace k mladé, dochází k závěru, že mezi generacemi není rozdílu, jestliže jevištní umělce vede "láska k spravedlivému životu, úcta k práci vlastní i cizí, oddanost k dílům velkých básníků a ke všemu, co činí svět užitečným a krásným".