Bookbot

Z Njördova víru: Hra o příliš obvyklém zdraví barbarů a ještě obvyklejším nezdaru každého hamletismu

Más información sobre el libro

Od dob zaniklého dramatu Thomase Kyda, jež asi první před Shakespearem byl silněji zaujat legendou o Hamletovi, kterou zachoval Saxo Grammatucus, znepokojoval dánský hrdina lidi více oddané duchu, jimž obvyklá tragická tvář života se nezdála dosti samozřejmou, aby ponechávala v prohnilém klidu líného sebeuspokojení. Z jeho osudu tušený poměr k nevlídné skutečnosti světa rodil nové vzpomínky na něj, prohloubené novými zkušenostmi nových přítomností. Proč bychom si nedopřáli Hamletovu návštěvu v dnešku a nevyzkoušeli tak jeho věčnost či alespoň dosavadní trvání? Viděti jeho boj s přílišnou vytrvalou hloupostí lidstva? Hamlet, který přijde k nám s celým pravděpodobným okolím dávných seveřanů, v němž podnikal svůj boj s lidskou omezeností a surovostí, aby těžce zaplaceným vítězstvím podnítil jiné k lepšímu boji – vždyť nemusí být beznaděj konečným výsledkem jeho veleznámého osudu. Vyvolejme si ho v jiném světle, než renesančním, neb ve světle duchaplné skepse XIX. Století. Zahleďme se mnohem hlouběji až k barbarským dobám jeho skutečného zrození. Ať připluje ze svého pradávného Sialandu k našemu břehu na lodích vikingů a toto setkání nebude pro nás marné, máme-li – mimo jiné – trochu smyslu pro půvaby severských ság.

Compra de libros

Z Njördova víru: Hra o příliš obvyklém zdraví barbarů a ještě obvyklejším nezdaru každého hamletismu, Jan J. Laichter

Idioma
Publicado en
1939
Te avisaremos por correo electrónico en cuanto lo localicemos.

Métodos de pago

Nadie lo ha calificado todavía.Añadir reseña

Título
Z Njördova víru: Hra o příliš obvyklém zdraví barbarů a ještě obvyklejším nezdaru každého hamletismu
Idioma
Checo
Editorial
Václav Petr
Publicado en
1939
Serie
Descripción
Od dob zaniklého dramatu Thomase Kyda, jež asi první před Shakespearem byl silněji zaujat legendou o Hamletovi, kterou zachoval Saxo Grammatucus, znepokojoval dánský hrdina lidi více oddané duchu, jimž obvyklá tragická tvář života se nezdála dosti samozřejmou, aby ponechávala v prohnilém klidu líného sebeuspokojení. Z jeho osudu tušený poměr k nevlídné skutečnosti světa rodil nové vzpomínky na něj, prohloubené novými zkušenostmi nových přítomností. Proč bychom si nedopřáli Hamletovu návštěvu v dnešku a nevyzkoušeli tak jeho věčnost či alespoň dosavadní trvání? Viděti jeho boj s přílišnou vytrvalou hloupostí lidstva? Hamlet, který přijde k nám s celým pravděpodobným okolím dávných seveřanů, v němž podnikal svůj boj s lidskou omezeností a surovostí, aby těžce zaplaceným vítězstvím podnítil jiné k lepšímu boji – vždyť nemusí být beznaděj konečným výsledkem jeho veleznámého osudu. Vyvolejme si ho v jiném světle, než renesančním, neb ve světle duchaplné skepse XIX. Století. Zahleďme se mnohem hlouběji až k barbarským dobám jeho skutečného zrození. Ať připluje ze svého pradávného Sialandu k našemu břehu na lodích vikingů a toto setkání nebude pro nás marné, máme-li – mimo jiné – trochu smyslu pro půvaby severských ság.