Parámetros
- 412 páginas
- 15 horas de lectura
Más información sobre el libro
Monografie podrobně analyzuje rozdílný populační vývoj tří konstitutivních národů Bosny a Hercegoviny (Muslimů - Bosňáků, Srbů a Chorvatů) v době Titovy Jugoslávie a změny v jejich prostorovém rozmístění v důsledku válečných událostí v 90. letech. Současné demografické charakteristiky a stávající etnické složení země doposud zůstávají zcela zásadně ovlivněny průvodními jevy konfliktu: tzv. nucenými migracemi a etnickými čistkami. V této souvislosti se publikace detailně soustředí na rozbor a hodnocení nepříliš úspěšné repatriace utečenců, kterou řídily západní velmoci. Uplatněním dvou přístupů "shora" a "zdola" je doložen jak obecný přístup mezinárodních správců v poválečném mírotvorném procesu, jejich působení v zemi a prezentované výsledky (přístup "shora"), tak problémy, se kterými se během repatriace potýkali samotní navrátilci (přístup "zdola"). Jelikož se autor nemohl opřít o výsledky poválečného sčítání obyvatelstva, bylo třeba pramennou základnu, jež zahrnovala primární zdroje (statistiky, zprávy a dokumenty mezinárodního společenství) a sekundární literaturu srbochorvatské, anglické a francouzské provenience, rozšířit o další zdroj. Tím se stal terénní výzkum provedený ve vybraných lokalitách Bosny a Hercegoviny v rozmezí let 2009-2013. (etno-demografické proměny Bosny a Hercegoviny v letech 1945-2013)
Compra de libros
"Jedna si jedina moja domovina?", Ondřej Žíla
- Idioma
- Publicado en
- 2014
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Tapa blanda)
Métodos de pago
Nadie lo ha calificado todavía.
- Título
- "Jedna si jedina moja domovina?"
- Idioma
- Checo
- Autores
- Ondřej Žíla
- Publicado en
- 2014
- Formato
- Tapa blanda
- Páginas
- 412
- ISBN10
- 8073085232
- ISBN13
- 9788073085230
- Serie
- Etiquetas
- No ficción, Ciencias sociales, Tema histórico, Historia, Ciencias políticas & Política, Sociedad, Balcán, Bosnia y Herzegovina
- Descripción
- Monografie podrobně analyzuje rozdílný populační vývoj tří konstitutivních národů Bosny a Hercegoviny (Muslimů - Bosňáků, Srbů a Chorvatů) v době Titovy Jugoslávie a změny v jejich prostorovém rozmístění v důsledku válečných událostí v 90. letech. Současné demografické charakteristiky a stávající etnické složení země doposud zůstávají zcela zásadně ovlivněny průvodními jevy konfliktu: tzv. nucenými migracemi a etnickými čistkami. V této souvislosti se publikace detailně soustředí na rozbor a hodnocení nepříliš úspěšné repatriace utečenců, kterou řídily západní velmoci. Uplatněním dvou přístupů "shora" a "zdola" je doložen jak obecný přístup mezinárodních správců v poválečném mírotvorném procesu, jejich působení v zemi a prezentované výsledky (přístup "shora"), tak problémy, se kterými se během repatriace potýkali samotní navrátilci (přístup "zdola"). Jelikož se autor nemohl opřít o výsledky poválečného sčítání obyvatelstva, bylo třeba pramennou základnu, jež zahrnovala primární zdroje (statistiky, zprávy a dokumenty mezinárodního společenství) a sekundární literaturu srbochorvatské, anglické a francouzské provenience, rozšířit o další zdroj. Tím se stal terénní výzkum provedený ve vybraných lokalitách Bosny a Hercegoviny v rozmezí let 2009-2013. (etno-demografické proměny Bosny a Hercegoviny v letech 1945-2013)


