Kyberfotografie: Neprůzračné médium a technologický realismus

Kolektivní monografie Michaely Fišerové a Martina Charváta se zaměřuje na problematiku „kyberfotografie“ prostřednictvím současné mediální filozofie, Foucaultovy genealogie a Derridovy dekonstrukce. Autoři analyzují změnu dispozitivu, která nastala s příchodem digitálních technologií v 21. století, a srovnávají analogovou, digitální a kyberfotografii. Pojem „kyberfotografie“ označuje digitální fotografii, která je automaticky pořízena a retušována softwarem „chytrého telefonu“, což je hybridní zařízení kombinující funkce digitální kamery a mobilního telefonu s internetovým přístupem. První kapitola se zabývá vztahem mezi fotografií a „realitou“. Martin Charvát ukazuje, že v diskusi o analogové a digitální fotografii se neustále objevuje myšlenka o existenci nezávislé „objektivní reality“, kterou fotoaparát může zachytit. V „éře“ kyberfotografie je však tento koncept nemožný; kyberfotografie radikálně mění vztah mezi médiem a realitou, stejně jako mezi člověkem a technologií. Druhá kapitola se soustředí na tradiční praxi retuše, jejímž cílem bylo modifikovat původní „autentický“ otisk světla. Michaela Fišerová, inspirována Derridovou filosofií, zkoumá dekonstrukci očekávání „autentičnosti“ v analogové a digitální fotografii. Kyberfotografie je chápána jako nový typ dispozitivu ve Foucaultově smyslu technologie moci, která umožňuje předprogramované modifikace otisku světla. Autorka dospívá k závěru, že digitální dispozitiv kyb