Vize Codyho

Jack Kerouac psal svůj nejlepší román Vize Codyho v době, kdy vznikalo i jeho nejznámější dílo Na cestě. Přesto vyšel až v roce 1973, čtyři roky po jeho smrti, protože Kerouac předběhl svou dobu a jeho text byl pro nakladatele příliš „horkým zbožím“. Jedinečnost Vizí Codyho spočívá v Kerouakově rozhodnutí odhodit autocenzuru, což přináší otevřené pasáže, které v Na cestě nenajdeme. Román, věnovaný jeho příteli Nealu Cassadymu, obsahuje přepis magnetofonových nahrávek jejich rozhovorů, které mají nejen literární, ale i historický význam, osvětlující minulost beatniků jako Williama Burroughse. Allen Ginsberg v předmluvě popisuje knihu jako „výjimečnou výměnu informací a myšlenek plných lásky mezi dvěma muži“. Kniha vychází poprvé v českém překladu a nabízí nevšední zážitek milovníkům beat generation i dobré literatury. Ginsberg podotýká, že „obejdeme-li Kerouaka, necháme stranou nesmrtelné srdce, knihu, jež je mantrou porozumění a lásky k americkému muži“. Josef Rauvolf získal za překlad Cenu Josefa Jungmanna 2012. V románu autor nejdůsledněji realizuje program psaní nefiltrovaného literárními mustry, přičemž Cody Pomeray, fascinující svou svobodou a otevřeností, se stává nejen hlavní postavou, ale i poctou nejdůvěrnějšímu příteli.