Más información sobre el libro
Nekonečno, prostor a dimenze zdánlivě patří do matematiky od samého jejího počátku. Přesto se jich matematika chopila až na konci 19. století a teprve od 20. století jim věnuje samostatnou disciplínu – obecnou (množinovou) topologii. Ta rozšiřuje poznatky (klasické) teorie množin tak, aby bylo možné vytvořit pro celou matematiku jednotný vysvětlující rámec. Jak napsal Maurice Fréchet, jde o „takový obecný pohled, který obsáhne všechny tyto jednotlivé případy“, tj. algebru, analýzu i geometrii. První část knihy systematicky probírá hlavní témata topologie. Začíná metrickými prostory, následně podává ekvivalentní vymezení topologie, sleduje axiomy oddělování a spočetnosti, tematizuje Tichonovův součin či -obal a vrcholí obecnou metrizační větou. Snahou při dokazování všech tvrzení je udržet co nejvíce na zřeteli názornou matematiku. Druhá část se zabývá historickým vývojem této disciplíny prostřednictvím studia prací uveřejněných v odborných časopisech a také skrze příběhy samotných topologů od Poincarého či Lindelöfa až po Smirnovači Dieudonného. Ukazuje se, že topologie byla ovlivněna filosofickými směry 20. století, jakými byly realismus, existencialismus nebo strukturalismus; sama si přitom vytvořila intuicionismus, logicismus či formalismus.
Compra de libros
Uvedení do obecné topologie a jejích dějin do roku 1960, Petr Vopěnka, Marie Benediktová
- Idioma
- Publicado en
- 2015
Métodos de pago
Nadie lo ha calificado todavía.
- Idioma
- Checo
- Autores
- Petr Vopěnka, Marie Benediktová
- Publicado en
- 2015
- ISBN10
- 8074296105
- ISBN13
- 9788074296109
- Serie
- Etiquetas
- No ficción, Ciencias sociales, Ciencia y Matemáticas, Temática filosófica, Filosofía, Matemáticas, Matemáticas y lógica, Topología
- Descripción
- Nekonečno, prostor a dimenze zdánlivě patří do matematiky od samého jejího počátku. Přesto se jich matematika chopila až na konci 19. století a teprve od 20. století jim věnuje samostatnou disciplínu – obecnou (množinovou) topologii. Ta rozšiřuje poznatky (klasické) teorie množin tak, aby bylo možné vytvořit pro celou matematiku jednotný vysvětlující rámec. Jak napsal Maurice Fréchet, jde o „takový obecný pohled, který obsáhne všechny tyto jednotlivé případy“, tj. algebru, analýzu i geometrii. První část knihy systematicky probírá hlavní témata topologie. Začíná metrickými prostory, následně podává ekvivalentní vymezení topologie, sleduje axiomy oddělování a spočetnosti, tematizuje Tichonovův součin či -obal a vrcholí obecnou metrizační větou. Snahou při dokazování všech tvrzení je udržet co nejvíce na zřeteli názornou matematiku. Druhá část se zabývá historickým vývojem této disciplíny prostřednictvím studia prací uveřejněných v odborných časopisech a také skrze příběhy samotných topologů od Poincarého či Lindelöfa až po Smirnovači Dieudonného. Ukazuje se, že topologie byla ovlivněna filosofickými směry 20. století, jakými byly realismus, existencialismus nebo strukturalismus; sama si přitom vytvořila intuicionismus, logicismus či formalismus.


