Más información sobre el libro
„Kavárna je tady kostel pro kuřáky!“ čteme v jedné z básní sbírky. Sylva Fischerová píše o městě, ve kterém se narodila a ve kterém od dob univerzitních studií žije. V některých básních město dokonce nemá jméno, a přece je to nepochybně Praha a její genius loci: Valdštejnská zahrada i náplavka, ale také Velká Praha včetně Motola, Modřan či barrandovských teras. V první části vystupuje zejména Praha osmdesátých let dvacátého století i se znárodněnou kavárnou, pasážemi a „chrámem Techniky“ a s podivnou atmosférou těch let – a ve druhé části Praha nedávná a současná, vždy přitom zažívaná osobně, v celku dějin i životního příběhu. K mnoha obrazům Prahy přidává Sylva Fischerová v tomto výsostně autorském výboru, kde některé básně vycházejí v této podobě poprvé, ještě další obrazy: Praha jako „dryák ředěný Vltavou“ i místo, kde „dějiny světélkují“. I ona ale ví, stejně jako Franz Kafka, že „tahle matička má drápy“.
Compra de libros
Kostel pro kuřáky = A Church for Smokers. Pražské básně = Prague Poems, Sylva Fischerová
- Idioma
- Publicado en
- 2019
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Tapa blanda)
Métodos de pago
Nos falta tu reseña aquí
- Título
- Kostel pro kuřáky = A Church for Smokers. Pražské básně = Prague Poems
- Idioma
- Checo, Inglés
- Autores
- Sylva Fischerová
- Editorial
- Novela bohemica
- Publicado en
- 2019
- Formato
- Tapa blanda
- Páginas
- 104
- ISBN10
- 8088322022
- ISBN13
- 9788088322023
- Serie
- Etiquetas
- Ficción, Poesía, Literatura checa, Edición bilingüe
- Calificación
- 4 de 5
- Descripción
- „Kavárna je tady kostel pro kuřáky!“ čteme v jedné z básní sbírky. Sylva Fischerová píše o městě, ve kterém se narodila a ve kterém od dob univerzitních studií žije. V některých básních město dokonce nemá jméno, a přece je to nepochybně Praha a její genius loci: Valdštejnská zahrada i náplavka, ale také Velká Praha včetně Motola, Modřan či barrandovských teras. V první části vystupuje zejména Praha osmdesátých let dvacátého století i se znárodněnou kavárnou, pasážemi a „chrámem Techniky“ a s podivnou atmosférou těch let – a ve druhé části Praha nedávná a současná, vždy přitom zažívaná osobně, v celku dějin i životního příběhu. K mnoha obrazům Prahy přidává Sylva Fischerová v tomto výsostně autorském výboru, kde některé básně vycházejí v této podobě poprvé, ještě další obrazy: Praha jako „dryák ředěný Vltavou“ i místo, kde „dějiny světélkují“. I ona ale ví, stejně jako Franz Kafka, že „tahle matička má drápy“.


