Bookbot

Odvrácená tvář moci: Zločiny českých králů

Valoración del libro

Más información sobre el libro

Kniha autora historických románů Antonína Polácha se zaměřuje na temné stránky osobností českých vládců. Zkoumá osudy sedmi panovníků – Přemysla Otakara I., Václava II., Karla IV., Václava IV., Zikmunda Lucemburského, Ladislava Pohrobka a Ferdinanda II. – a na základě kritického studia pramenných podkladů a dobových dokumentů vytváří plastický portrét středověkého krále. Autor se snaží odhalit, jak osobnost silného panovníka garantovala klid a prosperitu pro poddané. Zajímavé je, že králové často používali drastické metody k udržení moci, což by dnes bylo považováno za zločin. Jejich schopnost čelit protivníkům a zvládat konflikty ukazuje na osobní kvality jednotlivých vládců, přičemž politicky korektní metody nebyly běžné. Polách se rovněž ptá, zda je náhodné, že panovníci z rozvrácených vztahů, sirotci a dětští štvanci dosahovali lepších výsledků ve vládě než rozmazlované děti. Možná právě absence citových vazeb v dětství je vedla k častějšímu uchylování se k zločinu.

Publicación

Compra de libros

Odvrácená tvář moci: Zločiny českých králů, Antonín Polách

Idioma
Publicado en
2020
product-detail.submit-box.info.binding
(Tapa dura)
Ya no está disponible.
o
Ver ediciones disponibles

Métodos de pago

4,3
Muy bueno
16 Valoraciones

Nos falta tu reseña aquí

Idioma
Checo
Publicado en
2020
Formato
Tapa dura
Páginas
392
ISBN10
808795081X
ISBN13
9788087950814
Serie
Calificación
4,3 de 5
Descripción
Kniha autora historických románů Antonína Polácha se zaměřuje na temné stránky osobností českých vládců. Zkoumá osudy sedmi panovníků – Přemysla Otakara I., Václava II., Karla IV., Václava IV., Zikmunda Lucemburského, Ladislava Pohrobka a Ferdinanda II. – a na základě kritického studia pramenných podkladů a dobových dokumentů vytváří plastický portrét středověkého krále. Autor se snaží odhalit, jak osobnost silného panovníka garantovala klid a prosperitu pro poddané. Zajímavé je, že králové často používali drastické metody k udržení moci, což by dnes bylo považováno za zločin. Jejich schopnost čelit protivníkům a zvládat konflikty ukazuje na osobní kvality jednotlivých vládců, přičemž politicky korektní metody nebyly běžné. Polách se rovněž ptá, zda je náhodné, že panovníci z rozvrácených vztahů, sirotci a dětští štvanci dosahovali lepších výsledků ve vládě než rozmazlované děti. Možná právě absence citových vazeb v dětství je vedla k častějšímu uchylování se k zločinu.