Más información sobre el libro
Byla vražda Anny Kvašové, spáchaná v lednu 1952, promyšleným činem nebo excesem pachatele? Urychlila kolektivizaci na Kutnohorsku, jak se všeobecně tvrdilo? Došlo v roce 1958 k nalezení spravedlnosti, nebo snad měl tehdy vedený proces blíže k institucionalizované mstě komunistického režimu? Představuje násilná smrt tehdy neznámé funkcionářky stín protikomunistického odboje, či naopak v daném kontextu nastoluje „mašínovské“ otázky? Jak je možné, že proces s takzvanou skupinou Landstoff a spol. se stal ukázkovým příkladem „třídně“ pojímané spravedlnosti v době, kdy doba „třídní justice“ měla být podle mnohých již překonanou minulostí? A proč zapomínáme na to, že kolektivizace, prosazovaná násilím a prostřednictvím perzekucí, vedla k nespočtu lidských tragédií, ve výsledku pak k zpřetrhání tradičních vazeb v sociální struktuře české vesnice, a že represe s ní spojené se staly legitimním zdrojem odporu a odboje vůči komunistickému režimu? Na tyto a další otázky se snaží odpovědět autor této knihy.
Compra de libros
Smrt bez spravedlnosti. Mrtví Ratajského lesa, Martin Tichý
- Idioma
- Publicado en
- 2017
- Encuadernación
- (Tapa dura)
Métodos de pago
Nos falta tu reseña aquí
- Título
- Smrt bez spravedlnosti. Mrtví Ratajského lesa
- Idioma
- Checo
- Autores
- Martin Tichý
- Publicado en
- 2017
- Formato
- Tapa dura
- ISBN10
- 808791290x
- ISBN13
- 9788087912904
- Serie
- Etiquetas
- No ficción, Ciencias sociales, Tema histórico, Historia, Ciencias políticas & Política, Temática jurídica, Política, Historia checa & eslovaca, Asesinatos, Regalos para abuelo, Historia local, Comunismo, Checoslovaquia, Asesinos, Los Años 50 del Siglo XX, Colectivización
- Calificación
- 4,75 de 5
- Descripción
- Byla vražda Anny Kvašové, spáchaná v lednu 1952, promyšleným činem nebo excesem pachatele? Urychlila kolektivizaci na Kutnohorsku, jak se všeobecně tvrdilo? Došlo v roce 1958 k nalezení spravedlnosti, nebo snad měl tehdy vedený proces blíže k institucionalizované mstě komunistického režimu? Představuje násilná smrt tehdy neznámé funkcionářky stín protikomunistického odboje, či naopak v daném kontextu nastoluje „mašínovské“ otázky? Jak je možné, že proces s takzvanou skupinou Landstoff a spol. se stal ukázkovým příkladem „třídně“ pojímané spravedlnosti v době, kdy doba „třídní justice“ měla být podle mnohých již překonanou minulostí? A proč zapomínáme na to, že kolektivizace, prosazovaná násilím a prostřednictvím perzekucí, vedla k nespočtu lidských tragédií, ve výsledku pak k zpřetrhání tradičních vazeb v sociální struktuře české vesnice, a že represe s ní spojené se staly legitimním zdrojem odporu a odboje vůči komunistickému režimu? Na tyto a další otázky se snaží odpovědět autor této knihy.