Jizvy zůstávají. Dědictví zla stále živé

Kniha se zaměřuje na děti politických vězňů a navazuje na předchozí titul, kde bylo toto téma zmíněno jen okrajově. Sleduje životy žen a persekuci rodin, a to jak před, tak po propuštění vězňů, včetně vlivu na děti a vztahy mezi rodiči. Časová linie pokrývá období normalizace až do současnosti. Rodiny politických vězňů zůstaly po roce 1990 do jisté míry opomíjeným aspektem komunistické perzekuce, přičemž děti byly ještě více stranou než jejich matky. Kniha se snaží tento nedostatek napravit a přináší hlubší pohled na osobní vztahy mezi vězni a jejich blízkými. Zkoumá psychologické okolnosti a klade otázku, kdo byl zasažen více – političtí vězni nebo jejich ženy. Zobrazuje, jak se po návratu vězňů mohly rozpadnout i dlouho udržované svazky a jak se odbojáři vyrovnávali se svými činy. Kniha také reflektuje vnitřní stavy vězňů po propuštění, jejich hledání klidu a naplnění, které jim komunismus vzal. Zachycuje drama, které se odehrálo v rodinách politických vězňů, a doplňuje mozaiku výpovědí o této problematice.