Dopisy

Už asi jinačí nebudem, něco nás po světě žene a bodá... napsal kdysi kdosi v záchvatu jazzu. A když je sladkobolno, kousnem si do kůry: svírá, je hořká, zajíci v zimě to vědí, taky mají hlad. Vždyť, kdybychom nebyli tak bez přestání zneklidňvaní, už na nás roste travička a mech. A proto děkuji všem, ldo mě zneklidňují, kdo mě zneklidňujete, a píšu vám dopisy, dopisy, dopisy. A proto děkuji všem, kdo už asi jinačí nebudou, nebudete, nebudem.