Bookbot

Sólový nástroj a orchestr se zvláštním zřetelem ke klávesovým nástrojům

Parámetros

  • 236 páginas
  • 9 horas de lectura

Más información sobre el libro

Práce Roberta Hejnara se zabývá vztahem a instrumentací sólového nástroje a orchestru, zejména v kontextu klávesových nástrojů. V úvodních kapitolách jsou definována klíčová kritéria pro instrumentaci, typy koncertů a aspekty vztahu mezi sólovou a doprovodnou orchestrální složkou, přičemž se využívají akustické parametry a základní vlastnosti tónu. Následně se práce zaměřuje na rámcové analýzy reprezentativních koncertantních děl 20. století, jako jsou skladby od K. Pendereckého, A. Parsch, S. Gubajduliny, S. Prokofjeva, L. Fišera a B. Martinů. Tyto analýzy se soustředí na formu, traktaci sólového nástroje, orchestrální sazbu a zvukovou imaginaci. V závěru se Hejnar věnuje netradičním instrumentálním technikám hlavních orchestrálních sekcí a klávesových nástrojů, které mohou obohatit instrumentaci kompozice pro sólový nástroj a orchestr. Zohledňuje přitom dynamická, témbrová a technická specifika, a nabízí další perspektivy vývoje instrumentálního koncertu jako formálního celku.

Compra de libros

Sólový nástroj a orchestr se zvláštním zřetelem ke klávesovým nástrojům, Robert Hejnar

Idioma
Publicado en
2008
Encuadernación
(Tapa blanda)
Te avisaremos por correo electrónico en cuanto lo localicemos.

Métodos de pago

Nadie lo ha calificado todavía.Añadir reseña

Título
Sólový nástroj a orchestr se zvláštním zřetelem ke klávesovým nástrojům
Idioma
Checo
Formato
Tapa blanda
Páginas
236
ISBN10
8090426603
ISBN13
9788090426603
Serie
Descripción
Práce Roberta Hejnara se zabývá vztahem a instrumentací sólového nástroje a orchestru, zejména v kontextu klávesových nástrojů. V úvodních kapitolách jsou definována klíčová kritéria pro instrumentaci, typy koncertů a aspekty vztahu mezi sólovou a doprovodnou orchestrální složkou, přičemž se využívají akustické parametry a základní vlastnosti tónu. Následně se práce zaměřuje na rámcové analýzy reprezentativních koncertantních děl 20. století, jako jsou skladby od K. Pendereckého, A. Parsch, S. Gubajduliny, S. Prokofjeva, L. Fišera a B. Martinů. Tyto analýzy se soustředí na formu, traktaci sólového nástroje, orchestrální sazbu a zvukovou imaginaci. V závěru se Hejnar věnuje netradičním instrumentálním technikám hlavních orchestrálních sekcí a klávesových nástrojů, které mohou obohatit instrumentaci kompozice pro sólový nástroj a orchestr. Zohledňuje přitom dynamická, témbrová a technická specifika, a nabízí další perspektivy vývoje instrumentálního koncertu jako formálního celku.