Más información sobre el libro
Práce Roberta Hejnara se zabývá vztahem a instrumentací sólového nástroje a orchestru, zejména v kontextu klávesových nástrojů. V úvodních kapitolách jsou definována klíčová kritéria pro instrumentaci, typy koncertů a aspekty vztahu mezi sólovou a doprovodnou orchestrální složkou, přičemž se využívají akustické parametry a základní vlastnosti tónu. Následně se práce zaměřuje na rámcové analýzy reprezentativních koncertantních děl 20. století, jako jsou skladby od K. Pendereckého, A. Parsch, S. Gubajduliny, S. Prokofjeva, L. Fišera a B. Martinů. Tyto analýzy se soustředí na formu, traktaci sólového nástroje, orchestrální sazbu a zvukovou imaginaci. V závěru se Hejnar věnuje netradičním instrumentálním technikám hlavních orchestrálních sekcí a klávesových nástrojů, které mohou obohatit instrumentaci kompozice pro sólový nástroj a orchestr. Zohledňuje přitom dynamická, témbrová a technická specifika, a nabízí další perspektivy vývoje instrumentálního koncertu jako formálního celku.
Compra de libros
Sólový nástroj a orchestr se zvláštním zřetelem ke klávesovým nástrojům, Robert Hejnar
- Idioma
- Publicado en
- 2008
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Tapa blanda)
Métodos de pago
Nadie lo ha calificado todavía.
- Título
- Sólový nástroj a orchestr se zvláštním zřetelem ke klávesovým nástrojům
- Idioma
- Checo
- Autores
- Robert Hejnar
- Publicado en
- 2008
- Formato
- Tapa blanda
- Páginas
- 236
- ISBN10
- 8090426603
- ISBN13
- 9788090426603
- Serie
- Etiquetas
- No ficción, Arte / Cultura, Ciencias sociales, Temática musical, Música
- Descripción
- Práce Roberta Hejnara se zabývá vztahem a instrumentací sólového nástroje a orchestru, zejména v kontextu klávesových nástrojů. V úvodních kapitolách jsou definována klíčová kritéria pro instrumentaci, typy koncertů a aspekty vztahu mezi sólovou a doprovodnou orchestrální složkou, přičemž se využívají akustické parametry a základní vlastnosti tónu. Následně se práce zaměřuje na rámcové analýzy reprezentativních koncertantních děl 20. století, jako jsou skladby od K. Pendereckého, A. Parsch, S. Gubajduliny, S. Prokofjeva, L. Fišera a B. Martinů. Tyto analýzy se soustředí na formu, traktaci sólového nástroje, orchestrální sazbu a zvukovou imaginaci. V závěru se Hejnar věnuje netradičním instrumentálním technikám hlavních orchestrálních sekcí a klávesových nástrojů, které mohou obohatit instrumentaci kompozice pro sólový nástroj a orchestr. Zohledňuje přitom dynamická, témbrová a technická specifika, a nabízí další perspektivy vývoje instrumentálního koncertu jako formálního celku.