V červáncích Velké revoluce II. díl

V tomto románu Alexandre Dumas svým způsobem přepisuje několik let existence spisovatele „Restifa de la Bretonne“ a jeho dcery Agnès (Ingénue) tím, že čerpá inspiraci přímo z Restifovy fantazie, prostřednictvím jednoho z jeho románů („Ingénue Saxoncourt“ publikoval v roce 1788) . Dumas však přináší postavám Restifa a Ingénue další rozměr a nechává je spadnout do víru nečekaných dobrodružství. Autor, vypůjčující si z historie, mísí stíny Marata, Charlotte Cordayové, Charlese-Philippa, hraběte z Artois (neskoršího Karla X.), několik dlouhých paralelních a nakonec smíšených osudů. V tomto románu uvidíme čtyři kapitoly vyprávějící o mládí Marata, kterého Dumas neměl rád, ale o kterém podává psychologické vysvětlení prosáklé zvědavostí a lítostí.