Bookbot

K hříchu i k modlitbě

Žena devatenáctého století

Valoración del libro

Más información sobre el libro

Monografie Mileny Lenderové zkoumá postavení žen, zejména ze středního městského stavu, v českých zemích během „dlouhého“ 19. století, s ohledem na vývoj ve střední a západní Evropě. Využívá pramenné podklady jako osobní deníky, korespondenci, memoáry, ženský tisk a odbornou literaturu. Cílem je sledovat životní cykly žen – dětství, dospívání, manželství a mateřství – a model feminity ve středních vrstvách. Zvláštní pozornost je věnována ženám v domácnosti, hygieně, oblékání a vzdělávání, včetně přístupu k středoškolskému a univerzitnímu vzdělání, což se stalo aktuálním až na konci století. Kapitola se zaměřuje na vztah žen k umění, zahrnující spisovatelky, malířky a divadelní umělkyně. První feministky, jako Karolina Světlá a Eliška Krásnohorská, usilovaly o právo na slušné zacházení, vzdělání a ekonomickou nezávislost, což bylo většinou mužů odmítáno. Někteří muži, jako T. G. Masaryk, však jejich snahy podporovali. Většina žen považovala za smysl života manželství a péči o rodinu, zatímco vzdělané a materiálně nezávislé ženy, jako učitelky a lékařky, se objevovaly čím dál častěji. Celibát učitelek byl zrušen až v roce 1919, kdy Národní shromáždění mladé Československé republiky také zajistilo ženám volební právo.

Publicación

Compra de libros

K hříchu i k modlitbě, Milena Lenderová

Idioma
Publicado en
2016
product-detail.submit-box.info.binding
(Tapa dura)
Ya no está disponible.
o
Ver ediciones disponibles

Métodos de pago

4,6
Excelente
65 Valoraciones

Nos falta tu reseña aquí

Subtítulo
Žena devatenáctého století
Idioma
Checo
Editorial
Karolinum
Publicado en
2016
Formato
Tapa dura
Páginas
320
ISBN10
8024635402
ISBN13
9788024635408
Serie
Calificación
4,55 de 5
Descripción
Monografie Mileny Lenderové zkoumá postavení žen, zejména ze středního městského stavu, v českých zemích během „dlouhého“ 19. století, s ohledem na vývoj ve střední a západní Evropě. Využívá pramenné podklady jako osobní deníky, korespondenci, memoáry, ženský tisk a odbornou literaturu. Cílem je sledovat životní cykly žen – dětství, dospívání, manželství a mateřství – a model feminity ve středních vrstvách. Zvláštní pozornost je věnována ženám v domácnosti, hygieně, oblékání a vzdělávání, včetně přístupu k středoškolskému a univerzitnímu vzdělání, což se stalo aktuálním až na konci století. Kapitola se zaměřuje na vztah žen k umění, zahrnující spisovatelky, malířky a divadelní umělkyně. První feministky, jako Karolina Světlá a Eliška Krásnohorská, usilovaly o právo na slušné zacházení, vzdělání a ekonomickou nezávislost, což bylo většinou mužů odmítáno. Někteří muži, jako T. G. Masaryk, však jejich snahy podporovali. Většina žen považovala za smysl života manželství a péči o rodinu, zatímco vzdělané a materiálně nezávislé ženy, jako učitelky a lékařky, se objevovaly čím dál častěji. Celibát učitelek byl zrušen až v roce 1919, kdy Národní shromáždění mladé Československé republiky také zajistilo ženám volební právo.