Zajatci - život za ostnatými dráty

Během druhé světové války se do zajetí dostalo jedenáct milionů německých vojáků, z nichž přibližně deset milionů se vrátilo domů, poslední až v roce 1955. Okolo milionu mužů se však domů nevrátilo, a jejich osud zůstává nejasný. Autor informuje o utrpení těch, kteří prošli pochodem smrti na východ, a o hrůzách sovětských táborů na Ukrajině, Kavkaze, Urale a Sibiři. Zajatci, včetně civilistů, trpěli za zločiny spáchané Němci. Ti, kteří se dostali do amerického, britského nebo francouzského zajetí, měli většinou lepší podmínky než jejich kolegové na Sibiři, i když na konci války se počty zajatců na západě zvýšily na miliony a i zde panovaly hlad a utrpení. Autor také popisuje život žen a dětí v Německu, jejich naděje a touhy po milovaných. Zmiňuje se o pokusech o útěk a osudech těch, kteří skončili v německém zajetí, kde se s vojáky západních spojenců zacházelo lépe než se sovětskými, z nichž více než tři miliony zemřely. Mnozí bývalí vojáci wehrmachtu přežili léta v zajetí, ale dlouho mlčeli. Knopp dává prostor posledním pamětníkům, aby se na jejich zážitky nezapomnělo. Je to pohnutý dokument o osudech německých obětí.