Gramatické studie I. Příspěvky k české aspektologii

V každé z šesti kapitol jsem se snažil přispět něčím novým k tematizované problematice. V první kapitole zpochybňuji tvrzení o existenci prostě vidových předpon a o tom, že předpony lze považovat za morfémy, jejichž označovaným je vid. Navrhuji otázkový test pro ověření vztahu mezi dokonavými a nedokonavými tvary slovesa a pokouším se o přesnější vymezení vidových významů. Druhá kapitola přináší algoritmus pro určení vidové hodnoty vidového paradigmatu slovesa a ověřování přítomnosti dokonavého paradigmat v tvarovém souboru. Ve třetí kapitole dokazuji, že nedokonavé užívání slovesa soustředit (se) není projevem menší schopnosti mluvčích, ale důsledkem jeho pozice v soustavě sloves. Čtvrtá kapitola ukazuje, že kapacitiva (ujet, unést, uzvednout) netvoří homogenní skupinu sloves. V páté kapitole zjišťuji, že kvantovací a omezovací slovesa nepatří do třídy mutací a rozděluji je do tří podskupin podle jejich významu. V šesté kapitole dospívám k závěru, že málodokladová saturativa jako nastávat se a nasedávat se jsou pravděpodobně dokonavými předponovými odvozeninami od frekventativ.