Bookbot

Gramatické studie I. Příspěvky k české aspektologii

Parámetros

  • 112 páginas
  • 4 horas de lectura

Más información sobre el libro

V každé z šesti kapitol jsem se snažil přispět něčím novým k tematizované problematice. V první kapitole zpochybňuji tvrzení o existenci prostě vidových předpon a o tom, že předpony lze považovat za morfémy, jejichž označovaným je vid. Navrhuji otázkový test pro ověření vztahu mezi dokonavými a nedokonavými tvary slovesa a pokouším se o přesnější vymezení vidových významů. Druhá kapitola přináší algoritmus pro určení vidové hodnoty vidového paradigmatu slovesa a ověřování přítomnosti dokonavého paradigmat v tvarovém souboru. Ve třetí kapitole dokazuji, že nedokonavé užívání slovesa soustředit (se) není projevem menší schopnosti mluvčích, ale důsledkem jeho pozice v soustavě sloves. Čtvrtá kapitola ukazuje, že kapacitiva (ujet, unést, uzvednout) netvoří homogenní skupinu sloves. V páté kapitole zjišťuji, že kvantovací a omezovací slovesa nepatří do třídy mutací a rozděluji je do tří podskupin podle jejich významu. V šesté kapitole dospívám k závěru, že málodokladová saturativa jako nastávat se a nasedávat se jsou pravděpodobně dokonavými předponovými odvozeninami od frekventativ.

Compra de libros

Gramatické studie I. Příspěvky k české aspektologii, Luboš Veselý

Idioma
Publicado en
2014
Encuadernación
(Tapa blanda)
Te avisaremos por correo electrónico en cuanto lo localicemos.

Métodos de pago

Nadie lo ha calificado todavía.Añadir reseña

Título
Gramatické studie I. Příspěvky k české aspektologii
Idioma
Checo
Publicado en
2014
Formato
Tapa blanda
Páginas
112
ISBN10
8024442809
ISBN13
9788024442808
Serie
Descripción
V každé z šesti kapitol jsem se snažil přispět něčím novým k tematizované problematice. V první kapitole zpochybňuji tvrzení o existenci prostě vidových předpon a o tom, že předpony lze považovat za morfémy, jejichž označovaným je vid. Navrhuji otázkový test pro ověření vztahu mezi dokonavými a nedokonavými tvary slovesa a pokouším se o přesnější vymezení vidových významů. Druhá kapitola přináší algoritmus pro určení vidové hodnoty vidového paradigmatu slovesa a ověřování přítomnosti dokonavého paradigmat v tvarovém souboru. Ve třetí kapitole dokazuji, že nedokonavé užívání slovesa soustředit (se) není projevem menší schopnosti mluvčích, ale důsledkem jeho pozice v soustavě sloves. Čtvrtá kapitola ukazuje, že kapacitiva (ujet, unést, uzvednout) netvoří homogenní skupinu sloves. V páté kapitole zjišťuji, že kvantovací a omezovací slovesa nepatří do třídy mutací a rozděluji je do tří podskupin podle jejich významu. V šesté kapitole dospívám k závěru, že málodokladová saturativa jako nastávat se a nasedávat se jsou pravděpodobně dokonavými předponovými odvozeninami od frekventativ.