Mých sedm životů

Kniha rozhovorů s Agnešou Kalinovou (1924–2014) zachycuje její život jako silný osobní příběh, neodmyslitelně spojený s politickými zvraty 20. století. V první části vzpomíná na šťastné dětství v Prešově, které skončilo s nástupem agresivního nacionalismu. Před deportací uniká do Maďarska, kde se skrývá v katolickém klášteře a později v Budapešti. Po válce se dozvídá o tragickém osudu prešovské židovské komunity, včetně svých rodičů. V poválečné části vzpomíná na víru v novou svobodnou společnost a na studia, rodinný život s manželem Ladislavem Jánem Kalinou, který ji ovlivnil v její kariéře jako překladatelky a novinářky. Práce v týdeníku Kultúrny život jí přinášela radost, avšak s nástupem perzekucí v 50. letech se objevily obavy a strach. Po uvolnění v 60. letech zažila novou éru strachu během normalizace, kdy byla její rodina pronásledována a manžel zatčen. Přesto se nevzdává a v roce 1978 se s rodinou vystěhuje do Německa, kde pracuje v Rádiu Svobodná Evropa až do roku 1995. Její vzpomínky ukazují, jak důležité pro ni bylo svobodně vyjadřovat své názory a zachovat si lidskou důstojnost i v těžkých časech.