Más información sobre el libro
Kniha, která prostřednictvím vzpomínek jediného člověka zachycuje velkou část naší novodobé historie. Začíná v zákopech první světové války, pokračuje obdobím budování prvního samostatného státu Čechů a Slováků, deziluzí z Mnichova a hrůzou následujících sedmi let, poválečnýmnadšením a novými iluzemi, jejich bolestnou ztrátou o tři roky později, absurdní temnotou padesátých let a naivními nadějemi Pražského jara. Následuje zamřelé teploučko normalizace... Život vypravěče skončil v roce 1985. Na jeden lidský osud je toho dost a dost, i když jde o osud člověka opravdu neobyčejného. Snad právě proto jsou memoáry Jiřího Hejdy, ačkoli v nich několikrát opakuje „žil jsem zbytečně“, jakoby podsvíceny neuhasitelným optimismem.
Métodos de pago
Nos falta tu reseña aquí
- Título
- Žil jsem zbytečně
- Idioma
- Checo
- Autores
- Jiří Hejda
- Editorial
- Machart
- Publicado en
- 2010
- Serie
- Etiquetas
- No ficción, Ciencias sociales, Tema histórico, Historia, Historias reales, Biografías, Ciencias políticas & Política, Política, Autobiografías y memorias, Historia checa & eslovaca, Siglo XX, Regalos para abuelo, Memorias, Checoslovaquia, Los Años 50 del Siglo XX, Crímenes del comunismo, Primera República, 1918-1938, Prisioneros políticos, Normalización (1969-1989), Juicios políticos, Persecución Política
- Calificación
- 4,6 de 5
- Descripción
- Kniha, která prostřednictvím vzpomínek jediného člověka zachycuje velkou část naší novodobé historie. Začíná v zákopech první světové války, pokračuje obdobím budování prvního samostatného státu Čechů a Slováků, deziluzí z Mnichova a hrůzou následujících sedmi let, poválečnýmnadšením a novými iluzemi, jejich bolestnou ztrátou o tři roky později, absurdní temnotou padesátých let a naivními nadějemi Pražského jara. Následuje zamřelé teploučko normalizace... Život vypravěče skončil v roce 1985. Na jeden lidský osud je toho dost a dost, i když jde o osud člověka opravdu neobyčejného. Snad právě proto jsou memoáry Jiřího Hejdy, ačkoli v nich několikrát opakuje „žil jsem zbytečně“, jakoby podsvíceny neuhasitelným optimismem.