Bookbot

Spisy VII. Pražský pitaval

Más información sobre el libro

Toto nejznámější autorovo dílo vyšlo poprvé v Berlíně roku 1931 a čeští čtenáři ho poznávali z překladu o dva roky později. "Zuřivého reportéra" inspiroval francouzský právník Gayot de Pitaval, který v roce 1734 vydal zajímavé soudní případy své doby. Kisch však pouze nenapodobil svého proslulého předchůdce a neomezil se jen na popis kriminálních příběhů. Pozorně naslouchal příběhům stárnoucího popravčího, který sloužil za Rakouska i za republikánských časů, stejně jako vysloužilému rakousko-uherskému generálovi, jenž mu osvětlil detaily Redlovy špionážní aféry z doby krátce před výbuchem první světové války. Za geniem loci se vydal do míst, kde byl vězněn Jan Hus, jindy odhalil nedůstojné uložení ostatků Jana Amose Komenského v Naardenu. Pro svůj příběh neváhal přeskočit zeď vězeňského hřbitova a dokázal se trpělivě probírat literaturou o proslulých loupežnících Karáskovi, Graselovi a Babinském. Seznamoval čtenáře s dobovými pohledy na město Vltavou i s dobrodružnými příběhy kavalírů

Compra de libros

Spisy VII. Pražský pitaval, Egon Erwin Kisch

Idioma
Publicado en
1933
product-detail.submit-box.info.binding
(Tapa dura)
Te avisaremos por correo electrónico en cuanto lo localicemos.

Métodos de pago

Nadie lo ha calificado todavía.Añadir reseña

Título
Spisy VII. Pražský pitaval
Idioma
Checo
Editorial
Pokrok
Publicado en
1933
Formato
Tapa dura
Serie
Descripción
Toto nejznámější autorovo dílo vyšlo poprvé v Berlíně roku 1931 a čeští čtenáři ho poznávali z překladu o dva roky později. "Zuřivého reportéra" inspiroval francouzský právník Gayot de Pitaval, který v roce 1734 vydal zajímavé soudní případy své doby. Kisch však pouze nenapodobil svého proslulého předchůdce a neomezil se jen na popis kriminálních příběhů. Pozorně naslouchal příběhům stárnoucího popravčího, který sloužil za Rakouska i za republikánských časů, stejně jako vysloužilému rakousko-uherskému generálovi, jenž mu osvětlil detaily Redlovy špionážní aféry z doby krátce před výbuchem první světové války. Za geniem loci se vydal do míst, kde byl vězněn Jan Hus, jindy odhalil nedůstojné uložení ostatků Jana Amose Komenského v Naardenu. Pro svůj příběh neváhal přeskočit zeď vězeňského hřbitova a dokázal se trpělivě probírat literaturou o proslulých loupežnících Karáskovi, Graselovi a Babinském. Seznamoval čtenáře s dobovými pohledy na město Vltavou i s dobrodružnými příběhy kavalírů