Bookbot

Slovník filozofických pověr

Valoración del libro

Más información sobre el libro

Proslulý logik a filozof Józef Maria Bocheński (1902–1995), profesor univerzity ve Fribourgu, patřil k analytické filozofické škole (Whitehead, Wittgenstein) a světově se proslavil bestsellery „Cesta k filosofickému myšlení“ (německy 1959, česky Rozmluvy, 1985) a „Slovník filosofických pověr“ (polsky 1987, česky samizdat, 1988). Přednášel a psal v pěti jazycích. Největším přínosem Bocheńského je analýza marxismu, jenž je ideologickou a sociologickou kombinací největších pověr posledních dvou století: scientismu, tj. domněnky, že přírodovědecká metodologie je jedinou racionalitou, dále humanistického antropocentrismu, podle kterého je člověk absolutní mírou všech věcí, a konečně progresivismu, tedy víry ve všemocný technický a vědecký pokrok, jenž prý vyřeší i existenciální smysl života. Za jedinou dynamickou civilizaci považoval Bocheński evropský Západ s jeho třemi zásadními postoji k realitě: řeckým smyslem pro čistou ideální formu, římským postojem vůči společnosti (právo) a židovsko-křesťanským náhledem na existenciální problémy člověka. Bocheńského „pověry“ zábavnou a vtipnou formou, s neúprosnou logikou a aristotelským realismem odhalují rozpory a zmatek v myšlení proslavených mudrců dvacátého století.

Publicación

Compra de libros

Slovník filozofických pověr, Józef Maria Bocheński

Idioma
Publicado en
2009
product-detail.submit-box.info.binding
(Tapa dura)
Ya no está disponible.
o
Ver ediciones disponibles

Métodos de pago

3,3
Bueno
52 Valoraciones

Nos falta tu reseña aquí

Idioma
Checo
Editorial
Leda
Publicado en
2009
Formato
Tapa dura
ISBN10
8073351986
ISBN13
9788073351984
Serie
Primera publicación
1987
Título original
Sto zabobonów. Krótki filozoficzny słownik zabobonów
Calificación
3,3 de 5
Descripción
Proslulý logik a filozof Józef Maria Bocheński (1902–1995), profesor univerzity ve Fribourgu, patřil k analytické filozofické škole (Whitehead, Wittgenstein) a světově se proslavil bestsellery „Cesta k filosofickému myšlení“ (německy 1959, česky Rozmluvy, 1985) a „Slovník filosofických pověr“ (polsky 1987, česky samizdat, 1988). Přednášel a psal v pěti jazycích. Největším přínosem Bocheńského je analýza marxismu, jenž je ideologickou a sociologickou kombinací největších pověr posledních dvou století: scientismu, tj. domněnky, že přírodovědecká metodologie je jedinou racionalitou, dále humanistického antropocentrismu, podle kterého je člověk absolutní mírou všech věcí, a konečně progresivismu, tedy víry ve všemocný technický a vědecký pokrok, jenž prý vyřeší i existenciální smysl života. Za jedinou dynamickou civilizaci považoval Bocheński evropský Západ s jeho třemi zásadními postoji k realitě: řeckým smyslem pro čistou ideální formu, římským postojem vůči společnosti (právo) a židovsko-křesťanským náhledem na existenciální problémy člověka. Bocheńského „pověry“ zábavnou a vtipnou formou, s neúprosnou logikou a aristotelským realismem odhalují rozpory a zmatek v myšlení proslavených mudrců dvacátého století.