Z pohádky do pohádky

Honzíček a Ančička žijí v chudé rodině, kde často trpí hladem. Jejich rodiče se rozhodnou, že je zavedou hluboko do lesa, aby se o ně nemuseli starat. Honzíček, který se nechtěl vzdát svých rodičů, se rozhodne najít způsob, jak se vrátit domů. Ráno nasbírá lesklé bílé kamínky, které si schová do kapes. Když s rodiči a Ančičkou kráčejí lesem, začíná Honzíček kamínky posílat za sebe, aby si zapamatoval cestu zpět. Rodiče po rozdělaní ohně odejdou, aby se už nevrátili, a děti zůstávají samy. Čekají a čekají, ale rodiče se neobjevují, a Ančička propadá pláči. Honzíček ji utěšuje a slibuje, že najdou cestu domů. Vezme ji za ruku a společně se vydávají na cestu. Kamínky, které Honzíček ráno posypal, se ve světle měsíce lesknou jako stříbro a vedou je zpět. Díky jeho důvtipu se jim podaří šťastně se vrátit do rodného domečku.