V klínu modrých hor

Lidská paměť je jako síto, které zachovává jen část toho, co prožijeme. Dvacáté století se vyznačuje jak pokrokem, tak devastací. Jak se však proměnilo území dnešní České republiky? Vznikly moderní stavby, rozvinula se elektrifikace, zbudovaly se přehrady a železnice, ale jaký to mělo dopad na obyčejné lidi? Města rostou, zatímco vesnice se proměnily v klidné obce, které ožívají o víkendech díky chalupářům. Mladší generace už vnímají vzpomínky na studny a hliněné podlahy jako něco vzdáleného. Český venkov na počátku minulého století se příliš nelišil od předchozích let, a klasické romány s tradičními postavami, jako jsou farář nebo učitel, dnes už téměř nikdo nečte. Bohumil Šimon, populární politik šedesátých let z jižních Čech, se ve své knize zaměřuje na vzpomínky na rodiče a sourozence, ale také na vlivy, které formovaly český venkov v minulém století. Jeho svědectví není jen nostalgické, ale přináší živý obraz dřiny, s níž se lidé snažili o lepší život, a ukazuje na změny, jako je elektrifikace a zlepšení hygieny. Zaznamenává také celoroční koloběh venkovského života, jeho tradice, svátky a radosti i starosti, které s tím souvisejí.