Anna Siebenscheinová Libros

El hombre sin atributos fue escrita entre 1930 y 1942 y quedó interrumpida por la muerte del autor. Los actores principales de esta tragicomedia monumental son: Ulrich, el hombre sin atributos, el matemático idealista, el sarcástico espectador; Leona y Bonadea, las dos amadas del matemático, desbancadas por Diotima, cerebro dirigente de la «Acción Paralela» y mujer cuya estupidez sólo es comparable a su hermosura; y Arnheim, el hombre con atributos, un millonario prusiano cuya conversación fluctúa entre las modernas técnicas de la inseminación artificial y las tallas medievales búlgaras.

Escrita en el exilio en 1936, Mefisto, tras su publicación en Alemania en 1956, provocó uno de los más significativos procesos literarios en la Alemania de la posguerra. Inspirada en un personaje real, el actor Gustav Gründgens, que llegó a ser director general de teatro en el III Reich, Mefisto describe la progresiva corrupción y el oportunismo de un actor lleno de ambición, que utiliza para su ascensión la palanca del poder nazi. Pero, a la vez, la novela es un vasto cuadro de un período histórico, y el análisis de una insatisfacción. Sobre esta novela, István Szabó realizó una película interpretada por Klaus Maria Brandauer.

La figura de María Estuardo,reina de Escocia,continúa siendo para los historiadores un enigma, ya que su personalidad ha sido descrita de formas muy divergentes en diferentes biografías. Stefan Zweig trenza un conjunto de suposiciones verosímiles apoyándose en los datos históricos fiables existentes para elaborar una obra brillante. La prosa del autor, también novelista, clara para una obra de divulgación pero no exenta de rigor, consigue que el lector se sumerja en la época y las circunstancias de este personaje hasta conseguir despertar en el lector la comprensión y compasión haciéndole revirir los avatares y situaciones que atravesaron esta época. María Estuardo alcanza así la categoría de uno de los grandes personajes de la historia, rivalizando con Napoleón.

Román rakouského spisovatele z druhé světové války. Napsal jej pod bezprostředním dojmem událostí a zachytil v něm svůj vlastní životní příběh. Zažil porážku Francie v r. 1940, jako dobrovolník cizineckého pluku poznal přímo.

Hrdinou románu je bankovní ředitel,muž v nejlepších letech,který stojí na vrcholu bankéřské kariéry.Podnícen milostným vztahem se rozhodne uskutečnit svůj sen. Sen o idylickém životě ve světě přepychu a takřka dokonalou fintou za nechtěné pomoci lupičů vykrade vlastní banku.

V šestém svazku spisů velkého německého básníka, prozaika a novináře je otištěn zlomek románu Rabbi z Bacherachu, čerpající námět z židovských dějin (rukopis tohoto jediného Heinova románového díla byl zničen při požáru v Hamburku); dále sem byl pojat výňatek z článků "Francouzské poměry", jež básník psal ve francouzské emigraci v 30. letech min. stol. pro německý časopis "Allgemeine Zeitung" a v nichž se obráží Heinovo nadšení pro spravedlivé myšlenky francouzské revoluce, ale zároveň i jeho zamyšlení nad prováděním těchto myšlenek v praxi. Stať o Ludwigu Börnovi, Heinovu spolubojovníku a spoluvyhnanci, který se dostal s Heinem do ostré polemiky, vyvolané Börnovým krátkozrakým maloměšťáckým radikalismem, dokresluje profil Heina-publicisty. Závěr svazku tvoří rekonstruovaný zlomek "Pamětí", které psal básník za svého pobytu v Paříži a jež odkázal své ženě. Heinovi příbuzní, jimž se podařilo "Paměti" odkoupit, zničili toto cenné dílo, v němž byli pravdivě vykresleni, ze strachu, že by jeho vydáním byli po zásluze zostuzeni. - Obsáhlá studie H. Siebenscheina podává podrobný rozbor všech otištěných děl.