José Eustasio Rivera Libros

Sin duda, la elección y desarrollo del personaje-narrador de La vorágine han sido la base del éxito de la novela. Con Arturo Cova el siglo XX aprendió a imaginar y a descubrir la selva y a interpretar la relación entre el hombre y la naturaleza, que lo devora todo. La literatura hispanoamericana del siglo XX se ha distinguido por el frecuente uso de primeras personas en las que el autor se escuda y excusa para siempre. Si cuando se publicó el libro era frecuente confundir a Rivera con Cova, y viceversa, con el tiempo Rivera va desapareciendo del texto como personaje y Arturo Cova, contradictorio y sospechoso, permanence con su voz rota.

Tento „román pralesa“, jak bývá Vír také nazýván, je vyprávěn ústy hlavního hrdiny, básníka Artura Covy, ale má mnoho autobiografických prvků: autor jako člen vládní komise procestoval předtím málo prozkoumané kraje amazonských pralesů a načerpal tam za svého vzrušujícího pobytu množství barvitých dojmů a zkušeností a odhalil strašné, přímo otrocké podmínky, za nichž pracují dělníci v kaučukových lesích. Kniha má volný rámec milostného příběhu a počíná Covovým útěkem do pamp s milenkou Alicií, která prchá před nebezpečím nežádoucího sňatku. Od těchto počátečních stránek je naplněna popisy tropické přírody, nádherných rozsáhlých pamp a bujného nelítostného pralesa, líčením zápasu člověka s přírodou, seznamuje dále s životem zubožených Indiánů, jejichž jímavé a pověrami opředené legendy tlumočí, a ukazuje hrozné vykořisťování dělníků dobývajících kaučuk, nelidské zacházení a drastické metody, jimiž jsou donucováni k skoro bezplatné práci pro společnosti. Jazyk díla má sám o sobě básnickou podmanivou sílu, zdůrazněnou nezvyklými obrazy, a přispívá k tomu, že románové vylíčení života v pralese vyznívá s velkou přesvědčivostí.