Anežka Charvátová Orden de los libros

Na průzračných náhorních plošinách i v bujících tropech, na karibském pobřeží, v pustinách i v přelidněných městech, v moderních supermarketech i v zaostalých vesnicích poznamenaných předsudky a dávnými mýty – tam všude se pod povrchem skrývá a kvasí násilí, jež až příliš snadno vybuchuje a ničí vztahy mezi lidmi i lidí ke světu. Dvě desítky výrazných talentů soudobé španělské a hispanoamerické literatury ve svých povídkách ukazují rozličné formy krutosti, podivnosti a rozpadu (nefunkčního státu, rodiny a nejrůznějších vztahů), ale i obdivuhodnou tvůrčí energii a nápaditost. Goticky děsivé, hnilobně hororové, ale i vtipně hravé texty představují řadu tvůrců, jejichž práce dosud česky v knižní podobě nevyšly.

Epický a zároveň intimní román, za nějž autor získal prestižní Cenu Maria Vargase Llosy, je působivým zamyšlením nad vztahy mezi rodiči a dětmi, které poznamenal politický fanatismus, ale také hlubokou politicko-společenskou studií dvacátého století. Kolumbijský režisér Sergio Cabrera přijíždí v říjnu 2016 do Barcelony na přehlídku svých filmů. Prožívá těžké chvíle: právě mu zemřel otec, jeho manželství je v krizi a rodná země odmítla mírové dohody, které mohly ukončit více než padesát let trvající válku. V průběhu několika intenzivních dnů, během nichž se promítají Sergiovy filmy, vzpomíná na události, které poznamenaly život jemu i jeho otci: od španělské občanské války po exil v Americe, od čínské kulturní revoluce po ozbrojená hnutí v Kolumbii šedesátých let. Čtenář se stane svědkem života, jenž je mnohem víc než jen velkým dobrodružstvím: je to obraz půlstoletí dějin, které otřásly celým světem. Nakladatelská anotace.

A Best Book of 2023 by the New York Times and The New Yorker and Longlisted for the National Book Award A gripping literary mystery in the vein of Bolaño’s Savage Detectives, this coming-of-age novel unravels the fascinating life of a maligned Black author, based on Yambo Ouologuem. The first Sub-Saharan African winner of France’s top literary prize, the Goncourt. In 2018, Diégane Latyr Faye, a young Senegalese writer in Paris, discovers a legendary book from the 1930s, The Labyrinth of Inhumanity. No one knows what became of its author, once hailed as the “Black Rimbaud,” after the book caused a scandal. Enthralled by this mystery, Diégane decides to search for T.C. Elimane, going down a path that will force him to confront the great tragedies of history, from colonialism to the Holocaust. Alongside his investigation, Diégane becomes part of a group of young African writers in Paris. Together they talk, drink, make love, philosophize about the role of exile in artistic creation. Diégane grows particularly close to two women: the seductive Siga, who holds so many secrets, and the photojournalist Aïda, impossible to pin down. The Most Secret Memory of Men is an astonishing novel about the choice between living and writing, and the desire to transcend the divide between Africa and the West. Above all, it is an ode to literature and its timelessness.

Třináctého října 1972 havarovalo v Andách letadlo. Mrazivé drama tím však teprve začalo. Z cestujících a posádky se po 72 dnech zachránila třetina. Příběh o přežití, naději a duchovním probuzení uprostřed nevypravitelné tragédie z pera jednoho z přeživších. V jeho vyprávění nacházíme postupně vše, co se tehdy odehrálo: příhody na cestě, havárii, první dotek smrti, počáteční ochromení, děsivou jistotu, že přeživší jsou na všechno sami, rozhodnutí jíst lidské maso, lavinu, průzkumné výpravy, záchranu… Kniha Z ticha nepředstavuje jen cestu do minulosti, nýbrž do nitra lidské duše. Jak se prožívá strach? O čem k nám promlouvá ticho? Lze v pekle zakoušet štěstí? Jak se stane, že někdo se potopí, kdežto jiní, třeba i slabší nebo méně chytří, se promění v hrdiny? Jak může být instinkt přežít ovlivněn láskou, přátelstvím, rodinou? Může se konzumace lidského masa stát jakýmsi společným proměňováním? Jak se dá žít se smrtí, s cizími démony, ale zejména s démony vlastními?

Zavalita y el zambo Ambrosio conversan en La Catedral. Estamos en Perú, durante el «ochenio» dictatorial del general Manuel A. Odría. Unas cuantas cervezas y un río de palabras en libertad para responder a la palabra amordazada por la dictadura. Conversación en La Catedral es algo más que un hito en el derrotero literario de Mario Vargas Llosa: es un punto de referencia insoslayable, un dato fijo en la historia de la literatura actual.

"ÅQuâe tiene que suceder para que nos veamos obligados a redefinir nuestra idea de la infancia? La apariciâon de treinta y dos niänos violentos de procedencia desconocida trastoca por completo la vida de San Cristâobal, una pequeäna ciudad tropical encajonada entre la selva y el râio. Veinte aänos despuâes, uno de sus protagonistas redacta estaRepâublica luminosa,una crâonica tejida de hechos, pruebas y rumores sobre câomo la ciudad se vio obligada a reformular no solo su idea del orden y la violencia sino hasta la misma civilizaciâon durante aquel aäno y medio en que, hasta su muerte, los niänos tomaron la ciudad"--Casadellibro.co

Alberto Ruiz-Tagle, fascinante y seductor poeta autodidacta habitual de los talleres literarios del Chile de Salvador Allende, y Carlos Wieder, piloto de las fuerzas aéreas chilenas que escribía versículos de la Biblia con el humo de una avioneta tras el golpe de estado de Pinochet: una y otra cara de la misma moneda, uno y el mismo oscuro personaje. Un individuo, encarnación pura del mal y la crueldad, que el narrador de esta historia, el alter ego de Bolaño y perenne detective salvaje Arturo Belano, se cuida de desmenuzar. Esfumado durante la transición democrática, el poeta y el investigador Abel Romero irán tras sus huellas y las de las desaparecidas hermanas Garmendia para hacer justicia al margen de la ley. La búsqueda conducirá sus pasos a ambos lados del Atlántico, de Chile y México a Barcelona y Blanes, hundiéndose en el más profundo vórtice de la infamia

„Kvůli tomu, že člověk prohraje, ještě nutně nepřestává být hrdinou… Může se stát hrdinou porážky. To je podle mě pro Argentinu klíčové: Argentina je evropskou zemí Latinské Ameriky, zemí předurčenou k velikosti, zemí geograficky nejpříhodněji situovanou, s nejbohatšími přírodními zdroji a s veškerým Božím požehnáním… a je to chudá, žalostná a zapomenutá země třetího světa.“ Tak o své domovině uvažuje významný spisovatel Martín Kohan. Ve směru jeho myšlenek se ubírá monografie věnovaná argentinské literatuře a kultuře posledních tří desetiletí, a jak je patrno už z metafory v názvu knihy, toto hledání provázejí paradoxy. Hrdinství v porážce, snění následované deziluzí, touha po velikosti v marasmu malosti, paměť v boji se zapomněním, typičnost na okraji… Autoři sborníku nabízejí svůj pohled na nejvýraznější témata současné argentinské literatury. Obraz literárního světa je uveden kapitolou o složitém politickém vývoji v Argentině na přelomu tisíciletí a doplněn rozhovory o proměnách nakladatelského trhu, o estetice současné generace a o tématu paměti, souvisejícím s traumatem vojenské diktatury.

Pětašedesátiletý kreslíř a karikaturista Javier Mallarino je žijící legenda kolumbijské politické satiry, člověk, jehož pero má už léta moc rozhodovat o osudech druhých. Právě ve chvíli, kdy se ocitá na vrcholu kariéry a přebírá vysoké státní vyznamenání, jej však setkání s neznámou mladou ženou náhle konfrontuje s téměř třicet let starou událostí, kterou mezitím vytěsnil z paměti, a zásadně zpochybní jeho reputaci a hodnotu jeho celoživotního díla. Mistrně komponovaný text nového Vásquezova románu, upomínající na vrcholné prózy Iana McEwana či J. M. Coetzeeho, je působivým zamyšlením nad dvojsečnou mocí médií i lidské paměti. Jeho autor, považovaný dnes za nejpozoruhodnějšího představitele současné latinskoamerické prózy, v něm po strhujícím Hluku padajících věcí znovu potvrzuje svůj mimořádný vypravěčský a stylistický talent.

Los verdaderos personajes de Tres tristes tigres (el título viene de un trabalenguas infantil cubano) son la nostalgia, la literatura, la ciudad, la música y la noche habanera, que al final comienza a amanecer, lenta y reveladora, y también esa forma actual de arte que parece reunirlas en una sola cosa: el cine.