Lucie Storchová Libros

Svazek č. 32 (LVI) přináší pět studií zaměřených na dějiny filosofie, dějiny literatury a vědění raného novověku. Aneta Kubalová (Univerzita Palackého Olomouc) analyzuje objevně třináct kázání známého saského luterského teologa Matthiase Hoëho von Hoënegg z období třicetileté války. Martin Žemla (Univerzita Palackého Olomouc) zkoumá pojetí metafyziky světla v dílech Valentina Weigela. Stefan Heßbrüggen (Vyšší ekonomická škola, Moskva) se zabývá málo známou kontroverzí o pojetí filosofie mezi Ottou Casmannem a Danielem Hoffmannem na přelomu 16. a 17. století. Jana Černá (Západočeská univerzita Plzeň) zpracovává téma lidské důstojnosti rozvíjené v iberoamerické literatuře 16. století. Hana Ferencová (Univerzita Palackého Olomouc) zkoumá cestopis Johna Swintona, který navštívil mimo jiné české země v první polovině 18. století. Svazek obsahuje rovněž recenze novější domácí a zahraniční literatury k intelektuálním dějinám raného novověku.

Edice pěti raně novověkých spisů zabývajících se těhotenstvím a rozením dětí (16.-18. století). Doprovozeno vysvětlivkami, dvěma slovníčky a studií, jež analyzuje "genderování" těla v porodnických příručkách. Jde o čtvrtý, závěrečný svazek ediční řady "Gender v českých preskriptivních diskursech raného novověku (v literatuře o ženství, panenství, vdovství, manželství a ženském těle)".

Kniha v návaznosti na nejnovější zahraniční diskusi o dějinách kulturní výměny ukazuje, jak se v českém prostředí prosazoval specifický model vzdělanosti založený na luteránské teologii, který si osvojili čeští studenti na univerzitě ve Wittenbergu. Kromě sdílených čtenářských a literárních postupů tento model zahrnoval také propracovaný soubor představ o stvořeném světě, jeho fungování a významech. Autorka sleduje jeho adaptaci v latinské, německy i česky psané produkci. Věnuje pozornost také novým funkcím, které wittenberské vědění o stvořeném světě mohlo plnit, ať již v rámci výuky na pražské univerzitě a v městském školství nebo v souvislosti s legitimizací sociální nerovnosti a disciplinací poddaných a dalších ovládaných skupin. Kromě učeneckých spisů o astronomii, medicíně či eschatologii analyzuje představy o genderovém, společenském a politickém řádu ovlivněné wittenberským humanismem, které měly dopad na životy jednotlivců i celých komunit. Kniha je založena na inovativním čtení pestré skupiny pramenů, stojících dosud stranou badatelského zájmu – od univerzitních přednášek či latinské didaktické a příležitostné poezie přes vernakulární kalendáře a spisy o kometách a dalších neobvyklých přírodních jevech až po proroctví a letákovou publicistiku.

První část třísvazkové komentované antologie českých cestopisů o Egyptě a Orientu. Tento svazek s podtitulem "České cestopisy o Egyptě 15. - 17. století" obsahuje: 1. Martin Kabátník: Cesta z Čech do Jeruzaléma a Egypta, 2. Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic: Putování aneb Cesta z království českého, 3.Dopisy Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic a Kryštofa Fictum.

Diskursy manželství v české literatuře raného novověku. Edice šesti spisů o manželství ze 16. a 17. století doprovozená vysvětlivkami, slovníčkem a dvěma studiemi editorek zabývajícími se problematikou genderu v české literatuře raného novověku. Publikace je druhým svazkem čtyřsvazkové ediční řady "Gender v českých preskriptivních diskursech raného novověku (v literatuře o ženství, panenství, vdovství, manželství a ženském těle)".

Původní důkladná monografie, v níž autorka analyzuje tvorbu českých latinsky píšících humanistů jako formalizovaný diskursivní modus. Dále analyzuje humanistické literární pole v českých zemích a textové utváření učenecké komunity. Práce tak přináší razantní odklon od všech dosavadních interpretací raně novověkého humanismu v české vědě (jež zároveň také analyzuje na pozadí jejich metanarativních předpkladů) a znamená zásadní konceptuální průlom. Kniha je částečně přepracovanou verzí disertační práce obhájené roku 2009 na Fakultě humanitních studií UK v Praze, za niž byla autorka odměněna Bolzanovou cenou pro rok 2009, udělovanou rektorem UK.

Polarizace genderů v českojazyčné literatuře 2. poloviny 18. století. Edice několika převážně drobných spisů o ženství a genderových vztazích z období mezi koncem 17. a koncem 18. století. Doprovozeno vysvětlivkami, slovníčkem a dvěma studiemi editorek zabývajícími se problematikou proměn a kontinuity konstrukce genderu v české literatuře 18. století.

V českém prostředí první pokus o komplexní zmapování klíčových trendů a vývoje moderní světové historiografie v poválečném období. Jako východisko si autoři zvolili analýzu konkrétních pojmů, které měly rozhodující úlohu při formování inovativních postupů v rámci oboru. Výsledkem je rozsáhlé kompendium, které nejen popisuje a kriticky zhodnocuje vývoj a zlomy v jednotlivých konceptualizacích minulosti, ale nabízí rovněž inspiraci pro další bádání. Interdisciplinarita je pak nezbytným rysem celkového pojetí knihy. Důraz byl kladen především na systematický a srozumitelný výklad, který však neslevuje z nároku na teoretický jazyk, jejž si historická věda za několik posledních desetiletí osvojila. Text je určen jak studujícím historických oborů na vysokých školách, tak širší odborné veřejnosti, pro kterou může sloužit nejen jako přínosný systematický přehled dnešní historiografie, ale rovněž jako zdroj poznatků o dosud u nás opomíjených badatelských směrech.

Výbor z poezie Alžběty Johany Vestonie (1582-1612), nejvýznamnější autorky starší české literatury. Ve svazku Proměny osudu vychází reprezentativní výběr autorčiných latinských textů a jejich českých překladů. K vydání připravil, z latiny přeložil a doslov napsal Eduard Petrů.