Vilém Flusser fue un filósofo cuyo trabajo temprano abordó el pensamiento de Martin Heidegger, influenciado por el existencialismo y la fenomenología. La fenomenología jugaría más tarde un papel importante en su transición a la filosofía de la comunicación y la producción artística. Flusser postuló una dicotomía en la historia entre la "adoración de imágenes" y la "adoración de textos", explorando las tendencias resultantes hacia la idolatría y la "textolatría". Sus escritos, que abarcaron múltiples idiomas, profundizan en enfoques teóricos sobre el arte y los medios.
Elogio de la superficialidad
En los años ochenta, el filósofo checo-brasileño Vilém Flusser comenzó a rodear con su escritura el núcleo de un cambio de época que no era aún advertido en la vida cotidiana con la fuerza con la que se percibiría varias décadas después. Uno de los síntomas de ese cambio era la progresiva expansión de un nuevo tipo de fenómeno visual: la imagen técnica.
Esta obra recoge una selección de algunos de los artículos más sugerentes de Flusser. El autor propone que el futuro depende del diseño. Analizando distintos objetos cotidianos, así como temas relacionados con el diseño, desde las tiendas de campaña y los paraguas hasta la ética industrial y la arquitectura de Wittgenstein, Flusser hace hincapié en las relaciones existentes entre el arte y la ciencia, la teología y la tecnología, y la qrqueología y la arquitectura. De la misma manera en que la creatividad formal ha producido armas de destrucción a la vez que grandes obras de arte, el autor cree que la forma de las cosas representa tanto una amenaza como una oportunidad para los diseñadores del futuro.
"Two years after his Vampyroteuthis Infernalis, the philosopher Vilém Flusser engaged in another thought experiment: a collection of twenty-two 'scenarios for the future' to be produced as computer-generated media, or technical images, that would break the imaginative logjam in conceiving the social, political, and economic future of the universe. What If? is not just an 'impossible journey' to which Flusser invites us in the first scenario; it functions also as a distorting mirror held up to humanity. Flusser's disarming scenarios of an Anthropocene fraught with nightmares offer new visions that range from the scientific to the fantastic to the playful and whimsical. Each essay reflects our present sense of understanding the world, considering the exploitation of nature and the dangers of global warming, overpopulation, and blind reliance on the promises of scientific knowledge and invention. What If? offers insight into the radical futures of a slipstream Anthropocene that have much to do with speculative fiction, with Flusser's concept of design as 'crafty' or slippery, and with art and the immense creative potential of failure versus reasonable, 'good' computing or calculability. As such, the book is both a warning and a nudge to imagine what we may yet become and be"-- Provided by publisher
An examination of the promise and peril of digital communication technologies.
Exploring the life and contributions of Vilém Flusser, the book highlights his journey from Prague to Brazil and then to France, where he made significant impacts in philosophy and journalism. His diverse body of work includes influential texts like The Shape of Things and Towards a Philosophy of Photography, showcasing his thoughts on media, communication, and migration. Flusser's writings reflect his unique perspective shaped by his experiences as a migrant and thinker, making him a significant figure in contemporary philosophy.
Communicology is Vilém Flusser's first thesis on his concepts of technical images and technical imagination. In this foundational text he lays the groundwork for later work, offering a philosophical approach to communication as a phenomena that permeates every aspect of human existence. Clearly organized around questions such as "What is Communication?," "What are Codes?," and "What is Technical Imagination?," the work touches on theater, photography, film, television, and more. Originally written in 1978, but only posthumously published in German, the book is one of the clearest statements of Flusser's theory of communication as involving a variably mediated relation between humans and the world. Although Flusser was writing in the pre-digital 1970s, his work demonstrates a prescience that makes it of significant contemporary interest to scholars in visual culture, art history, media studies, and philosophy.
Over ten years after his death, the reputation of Vilém Flusser as one of Europe's most original modern philosophers continues to grow. This is the first English-language anthology of Flusser's work.
Einer der erfolgreichsten Bände aus der absolute-Reihe wird neu aufgelegt – absolute Vilém Flusser erscheint im zweifarbigen, gewohnt benutzerfreundlichen Design. Nach einem Interview aus dem Jahr seines Todes (1991) bildet die von den Herausgebern verfasste Biografie den roten Faden in diesem Kompendium der besten Texte von Vilém Flusser. Fotos, Manuskripte und großzügig typografierte Zitatseiten laden dazu ein, sich dem Inhalt auf nichlineare Weise zu nähern. Ein Zugang, wie er diesem Theoretiker der Schriftkultur gebührt. Flusser hatte viel zu sagen über die Wechselwirkung zwischen Medien und Gesellschaft im digitalen Zeitalter. Bild, Zeichen, Schrift, Design, Architektur: Alles nahm er auf in seine Interpretation unserer Wahrnehmungswelt. Als einer der wenigen Denker sah er in den neuen Kommunikationstechnologien nicht den Untergang des Abendlandes, sondern analysierte nüchtern den Übergang ins post-alphabetische Zeitalter. Die Herausgeber Dr. Nils Röller, Professor am Department Kunst und Medien der ZHdK Zürich, und Silvia Wagnermaier, langjährige Mitarbeiterin im Vilém-Flusser-Archiv Berlin, zeichnen verantwortlich für die Zusammenstellung der Texte und haben die biografischen Essays für den Band verfasst. 'Will man den Apparaten auf die Schliche kommen, muss man versuchen, ihre sture Absurdität gegen sie selbst auszuspielen.'
Ve své knižní prvotině (Língua e realidade, 1963) Vilém Flusser naznačuje cestu k vytvoření jakési celostné filosofie jazyka. Vychází z hypotézy o totožnosti struktury světa a struktury jazyka: skutečnost, definovaná jako souhrn všeho, co jsme s to uchopit a pochopit, je totožná s celkem jazyka, který nám toto chápání umožňuje. Jinak řečeno: není skutečnosti mimo jazyk. Právě díky jazyku a skrze jazyk se chaos „syrových dat“ – pocitů, smyslových vjemů a neartikulovaných prožitků – proměňuje v uspořádaný svět (kosmos), ve skutečnost, kterou lze poznávat, ovládat a přetvářet. Tuto hypotézu se autor snaží systematicky prošetřit a rozvinout všechny její implikace. Kniha, míněná jako příspěvek k navázání rozhovoru mezi filosofií vycházející z logické analýzy jazyka a filosofií existenciální, předznamenala celou řadu Flusserových prací věnovaných fenomenologii jazykové komunikace. České vydání představuje vůbec první pokus o její přeložení do jiného jazyka.
