Michael von Albrecht Libros

Ovid kennt man als Dichter der Liebe, der Götter und des Exils: drei große Themen, die sich in seinen drei Schaffensperioden ablösen, aber auch wechselseitig durchdringen. Ovids Leben, seine »Liebeselegien«, »Heroinenbriefe« und vor allem seine »Ars amatoria«, die »Metamorphosen« und »Fasten« (Festkalender), schließlich die »Klagelieder« und »Briefe vom Schwarzen Meer« stehen im Zentrum der Darstellung des renommierten Heidelberger Latinisten, der in dieser Einführung die Summe seiner jahrzehntelangen Beschäftigung mit dem römischen Dichter zieht.

Eine umfassende Geschichte des lateinischen Schrifttums von den Anfängen im 3. Jahrhundert v. Chr. bis ins 6. nachchristliche Jahrhundert. Ideal für Studierende und Lehrende, bietet es einen klaren Überblick über römische Literatur mit einheitlichem Aufbau der Epochen- und Autorenkapitel sowie nützlichen Registern und Literaturhinweisen.

Eine fundierte, gut lesbare Hinführung zu Vergils Bucolica, Georgica und Aeneis. Die Orientierung erleichtert die gleich bleibende Abfolge der Gesichtspunkte: Aufbau, Gattung und Vorgänger, literarische Technik, Sprache und Stil, Literaturtheorie, Überlieferung und das (bei diesem Klassiker Europas besonders reiche) Fortwirken. Studierende, Lehrende und alle Interessierten finden hier eine gehaltvolle Einführung in die aktuellen Hauptprobleme der Forschung, eine weiterführende Bibliographie, vor allem aber vielfältige Anregungen für Interpretationen.

Ovids Lehrgedicht über die Kunst der Verführung gehört bis heute zu den berühmtesten und meistgelesenen Werken der antiken Literatur. Die ersten beiden Bücher enthalten Anweisungen für das Verhalten der Männer, das dritte solche für Frauen. Die »Ars amatoria« spiegelt das gesellschaftliche Leben der Kaiserzeit, in der die Liebe häufig als Spiel aufgefasst wurde. Kaiser Augustus hat das Werk aus den öffentlichen Bibliotheken verbannt. Sprachen: Deutsch, Latein

El amor es arte o es oficio en la escuela propia de la vida; a veces uno es maestro y alumno al mismo tiempo, y a veces le gusta a uno recrearse en las páginas clásicas del mor y del "Arte de amar". Ovidio fue el primer pedagogo con pluma ágil, desenvuelta, alegre y denfadada; Ovidio opina que el amar es un arte, y Ovidio sabía mucho del "arte de amar".

Jen velice málo klasických textů se těší trvalému vlivu a zájmu od chvíle svého vzniku až po současnost. Ovidiovy Proměny do této nečetné skupinky patří: zásadní dílo římské antiky hojně podněcovalo imaginaci ve středověku i za renesance, inspirovalo Danta, Shakespeara, Goetha i Ezru Pounda a dodnes je nesporně živým a oblíbeným textem. Proměny jsou však málokdy vnímány vcelku, tedy s ohledem na kompozici celých knih a celého díla – pozornost se obvykle zastavuje u hranic jednotlivých „historek“. Von Albrechtova Kniha proměn oproti tomu klade důraz na vnímavou estetickou interpretaci v rámcích různé šířky od jednotlivých veršů přes velké textové trsy až po celek Proměn a představuje též Ovidiovo mimořádně silné a soustavné historické působení v literatuře, výtvarném umění i hudbě. Emeritní profesor heidelberské univerzity Michael von Albrecht (nar. 1933) patří k nejváženějším současným znalcům římského písemnictví. Vedle monografií k Ciceronovi, Senekovi, Lucretiovi či Vergiliovi je autorem mezinárodně respektovaných Dějin římské literatury nebo opakovaně vydávané příručky Mistři římské prózy. Současně je vysoce ceněným překladatelem (mj. Ovidia a Catulla) a sám píše poezii v latině. I přes tuto šířku zájmů však ovidiovské interpretace zaujímají v jeho díle zcela jedinečné místo. Počínaje dizertací z roku 1959 se Ovidiovi obecně a Proměnám zvláště věnoval po celou profesní dráhu a pro moderní ovidiovské bádání je postavou natolik ústřední, že mu jeho žáci neváhali přiřknout titul Ovidianissimus.