Benoîte Groult Libros

A classic long-seller that sold hundreds of thousands of copies worldwide, Salt on my Skin is now re-issued with a new introduction by renowned writer and feminist Fay Weldon

Oorspr. titel : la part des choses, Paris 1972. Enkele deelnemers aan een wereldcruise proberen afstand te nemen van hun alledaagse bestaan.

Das Benoite Groult Lesebuch - bk1516; Droemer Knaurs Verlag; Benoite Groult; pocket_book; 1993

A toutes celles qui vivent dans l'illusion que l'égalité est acquise et que l'Histoire ne revient pas en arrière, je voudrais dire que rien n'est plus précaire que les droits des femmes.A celles qui ne regardent ni derrière elles ni autour, je voudrais rappeler que les Allemandes de l'Est par exemple ont perdu, à la chute du mur de Berlin, des droits qu'elles croyaient acquis pour toujours. Que les Algériennes, les Iraniennes, les Afghanes et tant d'autres, qui avaient goûté aux premiers fruits de la liberté, ont disparu, du jour au lendemain, sous un voile de silence. Aux Française je rappelle que l'on déplore encore 220 000 avortements en 1999.A celles enfin qui font confiance aux hommes au pouvoir pour que les choses s'arrangent peu à peu, je voudrais citer une phrase de Virginia Woolf : "L'histoire de la résistance des hommes à l'émancipation des femmes." Si elles ne défendent pas elles-mêmes les droits conquis par leurs mères, personne ne le fera pour elles.La condition des femmes ne va pas en s'améliorant dans le monde, contrairement à ce qu'il est reposant de croire. Les hommes sont des analphabètes du féminisme, on le sait. Mais les femmes le sont à peine moins.C'est pourquoi il n'est jamais trop tard pour lire un livre féministe. Ni trop tôt. Ils n'ont hélas pas pris une ride depuis 25 ans.

Benoîte Groult hat endlich ihre Autobiografie geschrieben! Es ist nicht nur die Beschreibung einer privilegierten Kindheit, dreier Ehen mit drei Töchtern und des Lebens einer erfolgreichen Autorin. Es ist vor allem die Geschichte einer fortwährenden Bewusstwerdung und Befreiung, um der „Gefangenschaft“, wie sie es nennt, zu entkommen. Und schließlich geht es um den Tod: den ihres geliebten Mannes Paul Guimard, und um das Bewusstsein von der eigenen Endlichkeit. Mit Witz und Ironie schildert sie den für ihre Frauengeneration ungewöhnlichen Weg in die Freiheit, auf dem sie sich weder radikalen Emanzipationstheorien noch gesellschaftlicher Scheinmoral beugte.

Benoîte Groult se ve svém netradičním životopise svěřuje s obtížemi, problémy a neúspěchy svého dětství, dospívání, profesionálního i soukromého života, přičemž se snaží najít a pochopit motivy svých názorů a činů. Čtenář tak dostává do ruky nezvykle upřímnou, břitce ironickou a nesmírně vtipnou zpověď "ženy svého věku", jež dokázala - byť ne vždycky tak rychle a úspěšně, jak by si představovala - překonat spoustu ustálených zvyků, nedostatek sebedůvěry i vlastní pasivitu a najít cestu, na jejímž konci teď stojí svobodná, moudrá a vyrovnaná žena s pocitem, že přes všechny mladistvé omyly, neopětované lásky, manželské nevěry, neúspěchy v práci a nekonečný shon v obtížné roli matky, milenky, hospodyně a intelektuálky byla vlastně šťastná.

Autobiografie van de Franse schrijfster en feministe (1920- ).