Konec novověku

Jeden z nejaktuálnějších spisů Guardiniho, Konec novověku z r. 1950, měl původně sloužit jako úvod k přednáškám o Pascalovi, jehož myšlenky přesahují novověk. Guardini cítí, že novověk končí a druhá polovina 20. století naznačuje příchod nové doby. Pravda křesťanského zjevení je stále více zpochybňována a její vliv na životní styl se popírá, což vede k vytváření nekřesťanských a protikřesťanských životních forem. Autonomní světský život se odděluje od křesťanských vlivů, což se projevuje v „čistě vědecké vědě“, „čistě ekonomickém hospodářství“ a „čistě politické politice“. Také náboženská praxe se stává stále více odtrženou od konkrétního života. Od počátku novověku se rozvíjí ne-křesťanská kultura, jejíž hodnoty jsou však spjaty se zjevením, které Bůh sděluje lidem prostřednictvím Bible. Guardini tvrdí, že nadcházející doba přinese bolestné, ale prospěšné jasno. Zjevení není subjektivní zážitek, ale pravda, kterou Bůh zjevil. Historie, která brání této pravdě, je ohrožena. Odhalení klamu ukáže, co znamená křesťanská existence, když se nevěřící zřekne zjevení a jeho hodnot. Musí se plně realizovat v životě bez Krista a poznat jeho důsledky.