Loď bláznů

Kniha německého autora (1458–1521), která vyšla prvně roku 1494 v Basileji a v latinském překladu se rozšířila po Evropě, je alegorickou satirou na nepravosti tehdejší společnosti. Obsahuje sbírku varujících příkladů bláznů-hříšníků, kteří se proviňují nejrůznějšími morálnímipřečiny, jak je kategorizovala církev. Kniha je poutavou rekonstrukcí modelu středověkého světa v předvečer renesance. Neobyčejný ohlas i trvalá působivost „Lodi bláznů“ spočívají v neposlední míře i na faktu, že vyšla v mimořádně zdařilém ilustrovaném vydání. Sto pět dřevorytů prvního vydání představuje práci několika kreslířů a rytců, lví podíl však na nich má tak zvaný „Hauptmeister“, jemuž je připisováno 73 dřevorytů, právě těch nejzdařilejších. Dnešní badatelé považují za téměř jisté, že jím nebyl nikdo menší než mladý Albrecht Dürer, který ve svých „vandrovních letech“ (mezi r. 1492 a 1494) pobýval i v Basileji.