Parámetros
- 181 páginas
- 7 horas de lectura
Más información sobre el libro
Jako se Kritika čistého rozumu (1781, 17872) podle Kanta týkala rozumu ve vztahu k přírodě, zabývá se Kritika praktického rozumu (1788) rozumem ve vztahu k druhé předmětné oblasti, totiž k oblasti svobody. Představuje Kantovo nejdůležitější dílo věnované praktické filosofii, které v úplnosti předkládá teorii morálního zákona známou již ze Základů metafyziky mravů (1785). Obsahuje však rovněž Kantovu definitivní odpověď na otázku metafyziky. Zatímco pojmy Boha a nesmrtelnosti duše zůstávají jakožto pouhé ideje na poli teoretického rozumu bez opory, získávají skrze pojem svobody prokázaný existencí morálního zákona „stálost a objektivní realitu, tj. jejich možnost je dokazována tím, že svoboda je skutečná, neboť tato idea se vyjevuje prostřednictvím morálního zákona“. Kritika praktického rozumu takto předkládá jádro Kantem reformovaného pojmu metafyziky, na nějž navázala generace tzv. německého idealismu.
Compra de libros
Kritika praktického rozumu, Immanuel Kant
- Idioma
- Publicado en
- 2022
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Tapa dura)
Métodos de pago
Nos falta tu reseña aquí
- Idioma
- Checo
- Autores
- Immanuel Kant
- Editorial
- Oikoymenh
- Publicado en
- 2022
- Formato
- Tapa dura
- Páginas
- 181
- ISBN10
- 8072985493
- ISBN13
- 9788072985494
- Serie
- Etiquetas
- No ficción, Ciencias sociales, Ciencias políticas & Política, Temas psicológicos, Temática filosófica, Política, Literatura alemana, Regalos para abuelo, Estudio, Siglo XVIII, Crítica, Ética, Moral, Encajes, Razón, Filosofía de la naturaleza, Filosofía Alemana, Dialéctica
- Primera publicación
- 1788
- Título original
- Kritik der praktischen Vernunft
- Calificación
- 4,1 de 5
- Descripción
- Jako se Kritika čistého rozumu (1781, 17872) podle Kanta týkala rozumu ve vztahu k přírodě, zabývá se Kritika praktického rozumu (1788) rozumem ve vztahu k druhé předmětné oblasti, totiž k oblasti svobody. Představuje Kantovo nejdůležitější dílo věnované praktické filosofii, které v úplnosti předkládá teorii morálního zákona známou již ze Základů metafyziky mravů (1785). Obsahuje však rovněž Kantovu definitivní odpověď na otázku metafyziky. Zatímco pojmy Boha a nesmrtelnosti duše zůstávají jakožto pouhé ideje na poli teoretického rozumu bez opory, získávají skrze pojem svobody prokázaný existencí morálního zákona „stálost a objektivní realitu, tj. jejich možnost je dokazována tím, že svoboda je skutečná, neboť tato idea se vyjevuje prostřednictvím morálního zákona“. Kritika praktického rozumu takto předkládá jádro Kantem reformovaného pojmu metafyziky, na nějž navázala generace tzv. německého idealismu.