Živá pochodeň na Stadionu Desetiletí

Publikace se zaměřuje na protest Ryszarda Siwce, který 8. září 1968 na varšavském Stadionu Desetiletí zapálil sám sebe na protest proti okupaci Československa. Devětapadesátiletý úředník si svůj čin pečlivě připravil, nahrál poselství obviňující Sovětský svaz z imperialismu a vyzval krajany k odporu proti totalitnímu režimu. Vytvořil letáky a sepsal závěť, kterou zaslal notářství. Na centrální oslavy dožínek, kde bylo přítomno kolem sta tisíc lidí, jeho protest nezískal očekávanou reakci. Po uhašení byl hospitalizován, ale čtyři dny poté zemřel, přičemž byl pod dohledem tajné policie, která jeho čin utajila. O události se sice brzy dozvěděla redakce Rádia Svobodná Evropa, ale zprávu nepovažovala za důvěryhodnou. Až po sebeupálení Jana Palacha byla v březnu 1969 zpráva o Siwcově protestu odvysílána. V roce 1981 jeho rodina vydala pamětní spis, kde byl poprvé publikován přepis jeho poselství. V devadesátých letech shromáždil režisér Maciej J. Drygas svědectví a archivní dokumenty, včetně záběrů hořícího Siwce. V roce 1991 natočil dokument Uslyšíš můj křik. Kniha poprvé v češtině přináší téměř všechny dostupné archivní dokumenty o Siwcově protestu, včetně jeho textů, a obsahuje CD s filmovými záběry jeho sebeupálení.