Más información sobre el libro
Historky a fota staropražské čtvrti Na Františku a okolí. Dílo naplněné láskou ke staré Praze a jejímu lidu, kniha spojující formu kulturně historické reportáže s lyrickými vzpomínkami na zážitky vlastního autorova dětství, prožitého v prvních letech našeho století v chudobné pražské čtvrti Na Františku. Včeličkova kniha je něco jako stará fotografie. Jejím vlastním tématem je nostalgie zaniklých míst, na něž se rozpomíná v příbězích z dětství, v popisech uliček, které byly zbořeny v různých dobách, ať už v době proslulé pražské asanace na přelomu 19. a 20. století, či později, v době druhé světové války. Ocitneme se na místech s pozoruhodnými názvy charakterizující křivolakost zákoutí jako Myší díra, před domy s ponurými názvy jako U černé ruky, u vltavského břehu, na němž ještě nebylo vybudováno nábřeží, jak je známe dnes, který ale v té době ještě spojoval s druhým břehem Vltavy řetězový most Františka Josefa I.. Představu dokreslují reprodukce dochovaných fotografií, které podtrhují dokumentární charakter knihy, zatímco onen poetický rozměr může pokračovat v našem snění o dávných časech.
Métodos de pago
Nos falta tu reseña aquí
- Título
- Pražské tajemství
- Idioma
- Checo
- Autores
- Géza Včelička
- Editorial
- Čs. spis.
- Publicado en
- 1955
- Serie
- Etiquetas
- No ficción, Tema histórico, Historia, Historias reales, Biografías, Memorias, Praga, Praguense, Fotografías históricas, Lugares Perdidos
- Calificación
- 4,45 de 5
- Descripción
- Historky a fota staropražské čtvrti Na Františku a okolí. Dílo naplněné láskou ke staré Praze a jejímu lidu, kniha spojující formu kulturně historické reportáže s lyrickými vzpomínkami na zážitky vlastního autorova dětství, prožitého v prvních letech našeho století v chudobné pražské čtvrti Na Františku. Včeličkova kniha je něco jako stará fotografie. Jejím vlastním tématem je nostalgie zaniklých míst, na něž se rozpomíná v příbězích z dětství, v popisech uliček, které byly zbořeny v různých dobách, ať už v době proslulé pražské asanace na přelomu 19. a 20. století, či později, v době druhé světové války. Ocitneme se na místech s pozoruhodnými názvy charakterizující křivolakost zákoutí jako Myší díra, před domy s ponurými názvy jako U černé ruky, u vltavského břehu, na němž ještě nebylo vybudováno nábřeží, jak je známe dnes, který ale v té době ještě spojoval s druhým břehem Vltavy řetězový most Františka Josefa I.. Představu dokreslují reprodukce dochovaných fotografií, které podtrhují dokumentární charakter knihy, zatímco onen poetický rozměr může pokračovat v našem snění o dávných časech.