Parámetros
- 192 páginas
- 7 horas de lectura
Más información sobre el libro
Monografie přináší hlubší analýzu vztahu k náboženství u dvou klíčových autorů frankfurtské školy – tradice, jež se hlásí k osvícenskému rozumu. Seznamuje tak čtenáře s aktuálním vývojem v oblasti dialogu rozumu a víry. Autor ukazuje, že první generace kritické teorie se i přes svůj racionalistický ateismus v mnohém inspiruje judeokřesťanskou tradicí. Tento vztah přitom autor považuje za tak úzký, že Adornovo dílo nazývá „kontemplativní eschatologií“, tj. považuje ji za druh neteistické „teologie“. V kontrastu s touto četbou je pak analyzováno pozdní dílo Habermasovo. Ten ve 21. století začal hovořit o „postsekulárním obratu“, a namísto dříve běžné ateistické kritiky se snaží vypracovat program vzájemného dialogu rozumu a náboženství. Kniha Habermasův přístup podrobuje kritice v tom smyslu, že pochybuje, zda se v tradici kritické teorie skutečně jedná o „postsekulární obrat“, či daleko spíše o nové, mnohem důslednější oddělení od náboženských tradic.
Compra de libros
Od Adorna k Habermasovi – Studie ke vztahu kritické teorie a náboženství, Karel Hlaváček
- Idioma
- Publicado en
- 2020
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Tapa blanda)
Métodos de pago
Nadie lo ha calificado todavía.
- Título
- Od Adorna k Habermasovi – Studie ke vztahu kritické teorie a náboženství
- Idioma
- Checo
- Autores
- Karel Hlaváček
- Publicado en
- 2020
- Formato
- Tapa blanda
- Páginas
- 192
- ISBN10
- 8073254948
- ISBN13
- 9788073254940
- Serie
- Etiquetas
- No ficción, Ciencias sociales, Tema histórico, Historia, Esoterismo y religión, Temas religiosos, Temática filosófica, Religión, Filosofía
- Descripción
- Monografie přináší hlubší analýzu vztahu k náboženství u dvou klíčových autorů frankfurtské školy – tradice, jež se hlásí k osvícenskému rozumu. Seznamuje tak čtenáře s aktuálním vývojem v oblasti dialogu rozumu a víry. Autor ukazuje, že první generace kritické teorie se i přes svůj racionalistický ateismus v mnohém inspiruje judeokřesťanskou tradicí. Tento vztah přitom autor považuje za tak úzký, že Adornovo dílo nazývá „kontemplativní eschatologií“, tj. považuje ji za druh neteistické „teologie“. V kontrastu s touto četbou je pak analyzováno pozdní dílo Habermasovo. Ten ve 21. století začal hovořit o „postsekulárním obratu“, a namísto dříve běžné ateistické kritiky se snaží vypracovat program vzájemného dialogu rozumu a náboženství. Kniha Habermasův přístup podrobuje kritice v tom smyslu, že pochybuje, zda se v tradici kritické teorie skutečně jedná o „postsekulární obrat“, či daleko spíše o nové, mnohem důslednější oddělení od náboženských tradic.



