Bookbot

Ctnosti : Meditace o podobách mravního života

Valoración del libro

Parámetros

  • 172 páginas
  • 7 horas de lectura

Más información sobre el libro

Guardiniho pozdní dílo Ctnosti (orig. Tugenden, 1963) je zralým plodem myšlení a životních zkušeností hlubokého myslitele. Téma je pojato v šíři a hloubce, která se nedotýká pouze speciálních problémů teologické disciplíny. Problém je tu položen jako něco, co hluboce souvisí se životem a lidskou kulturou obecně. O cíli této své knihy autor v jejím úvodu napsal: „Nauka o mravnosti se až příliš stala naukou o tom, co je zakázáno, tyto úvahy mají spíše učinit zadost velikosti a kráse dobra. Příliš často se také hledí na mravní normu jako na něco, co přistupuje k rebelujícímu člověku zvenčí, zde se má dobro chápat jako to, co z člověka, který je uskutečňuje, činí člověka v pravém smyslu. Mladého Glaukóna mistrova slova uchvátila, byl nadšený a plný úcty. Cíle této knihy by bylo dosaženo, kdyby si čtenář uvědomil, že poznání dobra je důvodem k radosti.“

Compra de libros

Ctnosti : Meditace o podobách mravního života, Romano Guardini, Dagmar Pohunková

Idioma
Publicado en
2015
product-detail.submit-box.info.binding
(Tapa blanda)
Te avisaremos por correo electrónico en cuanto lo localicemos.

Métodos de pago

4,8
Excelente
5 Valoraciones

Nos falta tu reseña aquí

Título
Ctnosti : Meditace o podobách mravního života
Idioma
Checo
Editorial
Triáda
Publicado en
2015
Formato
Tapa blanda
Páginas
172
ISBN10
8074741141
ISBN13
9788074741142
Serie
Etiquetas
No ficción, Yoga
Primera publicación
1963
Título original
Tugenden
Calificación
4,8 de 5
Descripción
Guardiniho pozdní dílo Ctnosti (orig. Tugenden, 1963) je zralým plodem myšlení a životních zkušeností hlubokého myslitele. Téma je pojato v šíři a hloubce, která se nedotýká pouze speciálních problémů teologické disciplíny. Problém je tu položen jako něco, co hluboce souvisí se životem a lidskou kulturou obecně. O cíli této své knihy autor v jejím úvodu napsal: „Nauka o mravnosti se až příliš stala naukou o tom, co je zakázáno, tyto úvahy mají spíše učinit zadost velikosti a kráse dobra. Příliš často se také hledí na mravní normu jako na něco, co přistupuje k rebelujícímu člověku zvenčí, zde se má dobro chápat jako to, co z člověka, který je uskutečňuje, činí člověka v pravém smyslu. Mladého Glaukóna mistrova slova uchvátila, byl nadšený a plný úcty. Cíle této knihy by bylo dosaženo, kdyby si čtenář uvědomil, že poznání dobra je důvodem k radosti.“