Aloe

Povídky Katherine Mansfieldové jsou plny porozumění pro složitost života moderního člověka. Mansfieldová opustila konvenční povídkový tvar a psala drobné obrázky z všedního života, dramatické i lyrické zkratky příběhů, vynikající prostotou, mluvností a názorností stylu. Stesk, melancholie, nespokojenost s nevyužitým životem, spojená se vzdornou touhou po lepších společenských podmínkách, vřelý soucit s trpícími i posměch a opovržení, jimiž autorka ironizovala duševní i citovou prázdnotu měšťácké společnosti, připomínající A. P. Čechova, jehož Mansfieldová obdivovala a také překládala. Pro opravdové umělecké i myšlenkové hodnoty svého literárního díla zaujímá Katherine Mansfieldová významné postavení v rozvoji moderní povídky.