Symposion

Pojem lásky byl u Řeků zosobněn v muži-bohu, který měl klíčovou roli v mýtech o počátcích světa. Hésiodova Theogonie popisuje Eróta jako nejkrásnějšího z nesmrtelných bohů, který ovlivňuje mysl všech bohů a lidí. V orfické kosmogonii se Erós zjevil z vejce z temnoty a prázdnoty. Jeho význam v náboženském kultu se projevuje v občanském soužití, kde je bůh pravé mužnosti, spojovatel mužských svazků. Tyto svazky, založené na smyslnosti, ovlivňují politiku, válku a sport. Sparťané a Kréťané mu obětovali před bitvami. Platónův dialog Symposion, konaný po hostině u Agathóna, se zaměřuje na oslavu Eróta prostřednictvím různých řečníků, včetně Sókrata, jehož řeč přináší nový pohled na lásku jako touhu po dokonalosti. Sókratés, inspirován Diotimou, ukazuje, že láska vede k nejvyššímu poznání a kráse, která přesahuje smyslové vjemy. Erós spojuje protiklady, jako smyslnost a nadsmyslnost. Dialog končí příchodem Alkibiadésa, který vyzdvihuje Sókrata jako vítěze nad smyslností, čímž doplňuje předchozí úvahy o Erótovi. Sókratova řeč a Alkibiadovo vyznání ukazují, jak láska a touha po poznání formují lidskou existenci.